58. praktikum pozorovatelů proměnných hvězd a exoplanet

03.09.2018

Před koncem prázdnin, v týdnu mezi 18. – 25. srpnem 2018, se na hvězdárně ve Valašském Meziříčí sešlo a sjelo celkem 16 účastníků praktika. Kromě několika zkušených pozorovatelů se objevily na této akci dvě novačky a osm nováčků. K tomu byl i přizpůsoben program praktika, kde prvotním úkolem bylo seznámit nové účastníky s technikou místní hvězdárny, kterou mohli využívat během pozorovacích nocí a zpracováním získaných dat. Kromě toho na praktikum přijelo několik účastníků se svou sestavou dalekohledů a jako snímací kamerou digitálními zrcadlovkami, aby se naučili tuto techniku využívat pro fotometrii proměnných hvězd.

A začalo týdenní peklo. Nikdo moc netušil, že počasí bude natolik přívětivé a přinese nám celkem pět jasných nocí po sobě. Dva mladí účastníci toto zběsilé tempo nevydrželi a v pondělí se s námi rozloučili. Nicméně zbytek vytrval a byl odměněn za svoji vytrvalost pěknými výsledky. Ale o tom později.

Aby praktikanti věděli, co mají pozorovat, o to se postarali Marek Skarka a Miloš Zejda, kteří přednesli své přednášky na témata, co jsou proměnné hvězdy, exoplanety a zákrytové dvojhvězdy. Dalšími motivačními přednáškami byla prezentace o eruptivních hvězdách a dvojhvězdách. Martin Mašek pak zasvětil přítomné do zpracování dat pomocí programů Muniwin a SIPS. Samostatnou kapitolou bylo doladění jak technické, tak softwarové, sekčního dalekohledu. Na tom měli největší podíl Petr Mrňák a Radek Dřevěný a díky nim bylo možné tento dalekohled používat po celou dobu praktika. Ve výsledku jsme využívali tři dalekohledy v kopulích, sekční dalekohled, jednu přenosnou hvězdárenskou montáž a využili jednu hvězdárenskou montáž na pozorování Slunce. K tomu připočteme ještě tři vlastní sestavy dalekohledů praktikantů a máme tu poměrně slušnou pozorovací skupinu.

Co se týče kondice pozorovatelů, bylo to docela v pohodě. Jak jsem předpokládal a někteří to posléze potvrdili, první noc byla v pohodě, druhá ještě taktéž, krize se dostavila během třetí noci. Potom se již biorytmus převrátil a zbylé dvě noci už zase byly snesitelnější. Vzhledem k tomu, že se většinou končilo pozorování až za svítání, tedy kolem půl šesté, byl k tomu uzpůsoben celodenní program. Zpravidla jsme se viděli znova před obědem, kdy proběhl krátký brífing s hodnocením předchozí noci a pak následovalo zpracovávání dat. Tam nováčkům pomáhali zkušenější, pokud někde tápali při zpracování dat.

Z kulturních akcí nakonec zbyla pouze návštěva bowlingového centra, neměl jsem to srdce nebohé pozorovatele hnát při tak náročném programu na celodenní výlet.

A jaké jsou výsledky? Při večerním rozdělování úkolů jsme se většinou zaměřovali na zanedbané, dlouhodobě nepozorované dvojhvězdy s většími amplitudami změn jasnosti, aby světelné křivky minim byly pro nováčky názorné a potěšitelné na pohled. Což přineslo své ovoce. V přednáškovém sále hvězdárny se mnohokráte ozvalo hlasité nadšení, když někdo při zpracování dat objevil novou proměnnou hvězdu, posléze potvrzenou, že je opravdu nová. To se stalo více než desetkrát. Ale asi největším objevem se jeví úspěch sekčního dalekohledu v noci z 20. na 21. srpna (jak příhodné datum), kdy v poli proměnné hvězdy KIC 9832227 došlo ke zjasnění jedné hvězdy. Po zpracování dat vše nasvědčuje tomu, že se jedná o nově objevenou eruptivní hvězdu, nyní označenou jako CzeV1364 Cyg. O tento objev se zasloužili Petr Mrňák a Vojtěch Diesbier. Podrobnější informace o tomto objevu přineseme v samostatném článku.

Na závěr mi dovolte poděkovat Hvězdárně Valašské Meziříčí za poskytnutí zázemí pro pořádání této akce a všem organizátorům, kteří se podíleli na přípravě praktika a též všem přednášejícím. Doufáme, že příští rok se opět s některými účastníky praktika setkáme na této či jiné akci Sekce pozorovatelů proměnných hvězd a exoplanet.

Obrázek 1: Společná fotografie účastníků 58. praktika SPHE na hvězdárně ve Valašském Meziříčí

Obrázek 2: Na společné prohlídce areálu hvězdárny

Obrázek 3: Marek Skarka během přednášky o roli proměnných hvězd v astronomii

Obrázek 4: Petr Mrňák a Radek Dřevěný při práci na sekčním dalekohledu

autor: Ladislav Šmelcer