Aktuality AK

Studium 15 hvězd spektrálního typu M odhalilo nové poznatky o možné přítomnosti exoplanet. Nová studie vedená astronomy z Heidelberské univerzity ukazuje, že planety podobné Zemi se mohou vyskytovat mnohem častěji, než jsme si mysleli, a to zejména kolem malých hvězd s nízkou hmotností.

Mikroskopické zrnko z asteroidu Ryugu, které přivezla japonská sonda Hayabusa 2, odhalilo „ohnivý“ minerál, který by tam neměl existovat. Nečekaný nález vyvolává nové otázky o vzniku asteroidů a rané historii Sluneční soustavy. Drobné zrnko z asteroidu Ryugu odhalilo djerfisherit, minerál, který se obvykle tvoří ve spalujícím prostředí s nedostatkem kyslíku – tedy v podmínkách, o kterých se předpokládalo, že na Ryugu nikdy nenastaly.

Výzkumný tým pod vedením Ayumu Shoshiho z Kyushu University a Academia Sinica Institute of Astronomy and Astrophysics (ASIAA) odhalil pomocí nové zobrazovací techniky s řízeným modelováním archivních dat z radioteleskopu ALMA protoplanetární disky kolem protohvězd, které nebyly v předchozích analýzách jasně pozorovány. Cílem bylo 78 disků v oblasti hvězdotvorby v souhvězdí Hadonoše (Ophiuchus). Tyto disky složené z plynu a prachu, které se formují kolem protohvězd bezprostředně po jejich zrodu, jsou takříkajíc kolébkami planet. Nová technika odhalila různé charakteristické substruktury disků, včetně prstenců a spirál, které byly dříve běžnými metodami nezjistitelné. Pozoruhodné je, že tyto charakteristické substruktury byly nalezeny u značného počtu hvězd v raných fázích jejich vzniku, přibližně několik set tisíc let po zrodu hvězdy. To naznačuje možnou společnou evoluci hvězd a planet v prostředí bohatém na plyn a prach, což poskytuje důležitý klíč k pochopení procesu vzniku planet.

Tento úžasný snímek v úvodu textu odhaluje vzdálenou kupu galaxií, která překypuje energií: galaxie září ve viditelném světle (bílá), přízračně červená oblaka odhalují nově objevené rádiové mini-halo – nejvzdálenější, jaké kdy bylo detekováno – a modré chuchvalce sledují horký plyn zářící v rentgenovém oboru elektromagnetického spektra.

Astronomové využívající kosmický dalekohled Jamese Webba (JWST) zachytili přesvědčivé důkazy o existenci planety s hmotností podobnou Saturnu, která obíhá kolem mladé blízké hvězdy TWA 7. Pokud by se tato skutečnost potvrdila, jednalo by se o první přímý obrazový objev planety pomocí Webbova dalekohledu a zároveň o nejlehčí planetu, která kdy byla touto technikou pozorována.

Galaxie v Andromedě, známá také jako Messier 31 (M31), je nejbližší spirální galaxií Mléčné dráhy ve vzdálenosti asi 2,5 milionu světelných let. Astronomové využívají Andromedu k pochopení struktury a vývoje naší vlastní spirální Galaxie, což je mnohem obtížnější, protože Země je zasazena přímo do Mléčné dráhy.

Tento snímek zachycuje malou část pohledu na kupu galaxií Virgo v souhvězdí Panny, pořízený z observatoře NSF-DOE Vera C. Rubin, která nabízí živý pohled na rozmanitost vesmíru. Viditelné jsou dvě výrazné spirální galaxie, tři splývající galaxie, blízké i vzdálené skupiny galaxií, hvězdy v naší Mléčné dráze a mnoho dalšího. Primární zrcadlo dalekohledu má průměr 8,4 m a detektor má rozlišení 3,2 Gpx.

Na připojeném obrázku je umělecká představa „prasklé“ neutronové hvězdy obíhající kolem černé díry. Než černá díra pohltí neutronovou hvězdu, slapové síly díky její obrovské gravitaci rozříznou povrch hvězdy, což způsobí zemětřesení a vznik trhlin. Na tomto obrázku je vidět, jak gravitace černé díry i neutronové hvězdy ohýbají náš pohled na pozadí. Neutronová hvězda, ačkoliv je méně hmotná než černá díra, má dostatečně silnou gravitaci, aby deformovala i pohled na černou díru.

Vědci z Národní sluneční observatoře americké Národní vědecké nadace (National Science Foundation's National Solar Observatory) dosáhli nového ohromujícího výzkumu, díky němuž se jim podařilo zachytit dosud nejpodrobnější pohled na povrch Slunce. Pomocí výkonného slunečního dalekohledu Daniel K. Inouye Solar Telescope na Havaji tým zaznamenal ultratenké magnetické „pruhy“, tzv. striations, o šířce pouhých 20 kilometrů.

Astronomové využívající kosmický dalekohled James Webb Space Telescope (JWST) objevili silikátová mračna v atmosféře exoplanety YSES-1 c a v cirkumplanetárním disku kolem její sourozenecké planety YSES-1 b. YSES-1 je hvězda slunečního typu vzdálená přibližně 309 světelných let v souhvězdí Musca (Moucha).