Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.
22.12.2009
U příležitosti konce roku 2009, který byl organizací UNESCO pod patronací OSN vyhlášen Mezinárodním rokem astronomie (International Year of Astronomy 2009, IYA 2009), se 21. prosince 2009 na Hvězdárně Valašské Meziříčí uskutečnilo Předvánoční setkání s podtitulem Loučíme se s Mezinárodním rokem astronomie 2009.
Pro veřejnost bylo připraveno několik variant celého programu, neboť prosincové počasí je velmi ošidné – například to byla varianta deštivá, sněhová či mrazivá v kombinaci se stavem oblohy jasná nebo zatažená. Nakonec se při polojasné obloze a venkovní teplotě –8 °C uskutečnila jasná mrazivá modifikace programu, která obnášela následující aktivity.
Pro děti byly připraveny soutěže o pěkné ceny ve foyer hvězdárny – poznávání zvířat, astronomický kvíz, astronomické omalovánky nebo simulovaná oprava Hubbleova kosmického dalekohledu v pozorovatelně. Pro dospělé byla v tomto mrazivém dni připravena exkurze po všech pracovištích hvězdárny (s šálkem něčeho teplého na zahřátí v ruce). Ve vstupní hale hvězdárny byla instalována výstava s tématem Člověk a Měsíc.
Na všechny návštěvníky také čekalo pozorování noční oblohy Firstscopy i dalšími přístroji na hvězdárně. Úchvatným zážitkem byla pro všechny především konjunkce mladého Měsíce a planety Jupiter.
V přednáškovém sále hvězdárny kolega Ladislav Šmelcer představil divákům svůj pořad Komiksový pohled na Mezinárodní rok astronomie 2009, ve kterém netradičním způsobem (prostřednictvím kreslených vtipů, které autor vytvářel v průběhu roku) shrnul novinky a události nejen v astronomii roku 2009.
Vstup na všechny pořady v rámci Předvánočního setkání byl volný, neboť akci v rámci Mezinárodního roku astronomie podpořila Česká astronomická společnost. Programu se zúčastnilo na 30 zájemců.
Snímky z akce najdete v naší fotogalerii.
Mezinárodní rok astronomie 2009 (IYA 2009)
Rok 2009 vyhlásilo UNESCO pod patronací OSN Mezinárodním rokem astronomie (International Year of Astronomy 2009, IYA 2009). Průběh akcí na celosvětové úrovni koordinovala Mezinárodní astronomická unie (IAU).
A proč zrovna letošní rok? V roce 2009 jsme si připomněli 400. výročí prvního použití dalekohledu k astronomickým účelům – Galileo Galilei s ním objevil například čtyři měsíce planety Jupiter, pozoroval krátery na Měsíci, rozlišil hvězdy v Mléčné dráze apod. Česká republika měla ještě jeden důvod k oslavám: 400. výročí publikování díla Johannese Keplera s názvem Astronomia Nova.
autor: Jiří Srba
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí