Výstava ČARO VESMÍRU v knihovně

13.01.2009

Městská knihovna Valašské Meziříčí v těsné spolupráci s Hvězdárnou Valašské Meziříčí a její partnerskou organizací Kysuckou hvězdárnou v Kysuckom Novom Meste připravila pro všechny návštěvníky knihovny nevšední podívanou. Právě probíhající Mezinárodní rok astronomie se rozhodli připomenout velmi pěknou komorní výstavou z dílny slovenských autorů s názvem Čaro vesmíru, která bude instalována ve vestibulu Městské knihovny Valašské Meziříčí od 3. února 2009 do 3. března.

Vernisáž výstavy se uskuteční v Městské knihovně Valašské Meziříčí 3. února 2009 v 17:00 hodin. Jste srdečně zváni (pozvánka,  pdf 400 kb).

Vystavené fotografie jsou převážně dílem astronomů amatérů ze sousedního Žilinského kraje a zprostředkovávají krásu zdánlivě černého, nekonečně velkého a neměnného vesmíru. Snímky zachycují výjimečné astronomické úkazy, atmosférické jevy, vesmírná tělesa i jiné objekty. Jsou výsledkem specializovaných astronomických pozorování v rámci odborných programů hvězdáren jako vedlejší produkt konkrétních fotografických záměrů. První fotografie vznikaly v polovině 90. let minulého století a byly pořízeny ještě klasickou technikou na kinofilm či diapozitiv. Rozvoj digitální techniky přinesl nejen v této oblasti zcela nové možnosti.

Výstava je koncipovaná jako přenosná putovní výstava. V současnosti se sklásá z 50 kusů fotografií v clip - rámech o velikosti 40x50 cm a dalších 30 kusů 30x40 cm. To umožňuje instalovat výstavu v prostorách libovolného kulturního nebo vzdělávacího zařízerní buď na výstavních panelech nebo závěsným systémem. Výstava je produktem stejnojmenného projektu, který byl v roku 2007 podpořen z Grantového systému Ministerstva kultúry Slovenskej republiky.

Jeden ze spoluautorů a ředitel Kysucké hvězdárny Dr. Ján Mäsiar představuje výstavu takto:

Človek sa odpradávna zaujímal o svoje okolie a pokúšal sa vytvoriť jednotný obraz o svete, ktorý ho obklopoval. A to nielen o svojom malom pozemskom svete, ale o celom vesmíre, ktorého organickou súčasťou je aj Zem i on sám. Vytvorené modely sveta boli odrazom úrovne poznatkov a myslenia ľudí danej epochy a zo začiatku mali oveľa bližšie k rozprávkam ako k realite.

V dobách, keď sme ešte behali v krátkych nohaviciach alebo sukničkách, hlava ostrihaná dohola alebo s vrkočmi, nikto sa nás nepýtal na náš názor o stavbe a pôvode vesmíru, a pokiaľ sa pamätám, ani my sme si tieto otázky nekládli a trávili sme dni záujmami konkrétnejšími a pre nás zaujímavejšími. A predsa, aj v tej dobe, sme už mali v podvedomí nejakú predstavu o svete, v ktorom žijeme. Prvé vedomosti o svete a vesmíre sme začali získavať až v školách, aj to len okrajovo, skôr encyklopedicky, ako s cieľom hlbších zamyslení.

Za tých pád rokov sa doba zásadne zmenila. Žijeme vo svete rozhlasu, televízie, Internetu a všakovakých iných informačných technológií. Dnes už päťročné deti vedia, že Zem nie je doska, že ten ujo na obrázku v bielom obleku je kozmonaut a lieta v raketopláne, začínajú tušiť, že život na Zemi je krehký a zničiteľný, poznajú pojem čierna diera, aj keď ešte nevedia, čo to je.

Okrem toho, že astronómia je veda, ktorá v sebe zahŕňa vedecké, filozofické a kultúrne poznatky ľudskej histórie, je to veda, ktorá je medzi ľuďmi veľmi populárna a atraktívna práve pre objekt, ktorý skúma a pre spôsob, akým ho skúma. Preto ľudia z času na čas radi obrátia zrak na hviezdnu oblohu napriek tomu, že majú aj iné závažnejšie starosti. Možno práve preto. Treba si uvedomiť ešte jednu vec: v priebehu možno 20-50 rokov sa už nebude dať z povrchu Zeme na vesmír voľnými očami pozrieť. Svetelné znečistenie v okolí veľkých miest je čoraz väčšie a určite bude rásť, tak isto rastie znečistenie technickými prostriedkami v blízkom okolí

Zeme. Namiesto hviezd a Mesiaca oblohu bude osvetľovať odpad z rozbitých satelitov a sodíkové výbojky pouličného osvetlenia.

Výstava fotografií amatérskych fotografov je dôkazom toho, že existujú ľudia, ktorí sa na svet (ten vesmírny, zdanlivo nekonečne nedostupný) pozerajú trochu inými očami, ako bežní smrteľníci. Profesiou astronómovia, počítačový experti, murári, poisťovací agenti, študenti, vydavatelia...zdanlivo nemajú nič spoločné. Výstava fotografií kozmických príbehov a udalostí s názvom Čaro vesmíru je dokladom, že opak je pravdou. To, čo nás spája okrem priateľstva je túžba po poznaní, túžba zachytiť okamžiky vesmíru, ktoré sa už nikdy v tej istej forme a podobe nezopakujú.

Presvedčte sa sami, že ten zdanlivo čierny nekonečne veľký a nemenný vesmír vie byť čarokrásny. A keď niekedy večer pri prechádzke alebo posedení s priateľmi zdvihnete hlavu a upriete zrak na oblohu, možno zabudnete na starosti, ktoré trápia každého z nás.""

A ako spieva český folkový spevák Karel Plíhal: “… a svět bude krásnější...”