Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
V prvním prázdninovém týdnu si vám dovoluji nabídnout malé ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu, které již řadu let působí na naší hvězdárně.
Stát se vystudovaným astronomem nebo astrofyzikem bylo na počátku vzniku hvězdáren v 50. letech spíše snem než realitou. Veřejný vzdělávací systém tehdy nabízel pouze dvě cesty, jak se k astronomii či astrofyzice přiblížit – ani jedna z nich však nebyla příliš vhodná pro praktickou práci na hvězdárně."
05.01.2011
Hned 4. ledna 2011 se nad našimi hlavami odehrál jeden z nejzajímavějších astronomických úkazů tohoto roku – částečné zatmění Slunce, při kterém Měsíc zakryl téměř 80% slunečního kotouče. Úkaz jsme očekávali s patřičným napětím a obavami, neboť lednové počasí na Valašsku obvykle nepřeje astronomickým pozorováním.
Úkaz začínal krátce po osmé hodině ranní a již touto dobou se na hvězdárně začali scházet návštěvníci z řad veřejnosti, a to přesto že venku panoval tuhý mráz a sněžilo. Na exkurzi spojenou s pozorováním zatmění byly předem objednány i tři školní exkurze. Přestože časně ráno panovalo na Valašsku polojasno, v době začátku úkazu bylo skoro zataženo a obloha nevěstila nic dobrého.
Jak to nakonec dopadlo se můžete dočíst v sekci Mediální výstupy.
autor: Jiří Srba