V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.
Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
Zájemci o astronomii na Valašsku již v roce 1919 zakládají astronomický kroužek, který se schází v zámku Kinských a přilehlé zámecké zahradě. Antonín Ballner (1890-1972) zakládá v roce 1926 pobočku České astronomické společnosti a s kolektivem nadšenců staví v roce 1929 dřevěnou hvězdárničku, kterou otevřel každému, kdo měl o astronomii zájem. Ve své hvězdárničce prováděl se studenty gymnázia první astronomická pozorování, především pozorování Slunce. Na tato pozorování navázali studenti i další zájemci pod vedením Josefa Dolečka (1912-2003) i v nově postavené hvězdárně. V letech 1961 až 1962 zakládá Ing. Bohumil Maleček (1923-2008) první organizovanou síť pozorovatelů zákrytů hvězd tělesy Sluneční soustavy. Podle jeho vzoru byly budovány obdobné pozorovatelské sítě v NDR, Polsku, Jugoslávii apod. V roce 1964 byla dokončena dostavba druhé budovy hvězdárny, určené pro odborná pozorování.
Po druhé světové válce rostl zájem o astronomii, zakládaly se hvězdárny, avšak byl to
zájem velmi chaotický. Proto Ministerstvo školství a kultury za spolupráce s Československou astronomickou společností při Československé akademii věd a s vědeckými pracovníky astronomických ústavů rozhodlo o přidělení celostátních odborných úkolů nejzkušenějším a nejlépe vybaveným hvězdárnám.
Cílem bylo sjednotit pozorovací metody a zpracování napozorovaného materiálu. Hvězdárně Valašské Meziříčí byly přiděleny 3 celostátní odborné úkoly:
Tato struktura se po změnách na počátku devadesátých let minulého století rozpadla. Odborná a pozorovatelská činnost na naší hvězdárně však zůstává zachována.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí