Poslední roky jsou na Hvězdárně Valašské Meziříčí ve znamení velkých změn v základní infrastruktuře celého areálu. Zatím většina změn probíhala tak trochu skrytě, ať už proto, že se jednalo o opravy či úpravy interiérů nebo proto, že byla skryta za hradbou stromů. První velkou změnou bylo vybudování nového objektu Kulturního a kreativního centra na ulici J. K. Tyla a nyní se dostáváme do další etapy, která je svou povahou velmi zřetelná. Jedná se o komplexní revitalizaci oplocení a areálu hvězdárny.
Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.
V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Aktuality AK

Tajuplná záře, která se rozprostírá na noční obloze podél zvěrokruhu, již není záhadou. V článku, který byl publikován 20. dubna 2010 v časopise The Astrophysical Journal, posuzují David Nesvorný a Peter Jenniskens vliv asteroidů. Text uzavírají tvrzením, že více než 85 % prachu pochází z Jupiterovy rodiny komet, nikoliv z asteroidů.

Dne 26. dubna 2010 vybral ESO Council lokalitu Cerro Armazones jako základnu pro plánovaný dalekohled European Extremely Large Telescope (E-ELT) o průměru 42 m. Cerro Armazones je hora s výškou 3060 m n. m. Nachází se v centrální části chilské pouště Atacama, 130 km jižně od města Antofagasta a asi 20 km od Cerro Paranal.

Kamera HiRISE (High Resolution Imaging Science Experiment) na palubě sondy MRO (Mars Reconnaissance Orbiter), která již od roku 2006 krouží kolem planety Mars, zaznamenala pády několika lavin v polární oblasti rudé planety.
Mlhovina kočičí tlapka, NGC 6334, je obrovská hvězdná porodnice, rodiště stovek hmotných hvězd. Na tomto nádherném snímku pořízeném v IR oboru novým přehlídkovým dalekohledem ESO/VISTA bylo odhaleno několik dosud neznámých mladých hvězd, jejichž infračervené záření proniká skrze prach a zářící plyn.
Dnes byl na Národním astronomickém setkání Spojeného království v Glasgow oznámen objev dalších devíti tranzitujících exoplanet. Když astronomové zkombinovali data o nových planetách se staršími, překvapilo je, že 6 exoplanet ze sledovaného vzorku 27 objektů obíhá svou hvězdu v opačném směru vzhledem k její rotaci – což je přesným opakem toho, co platí v naší Sluneční soustavě.
HST objevil těleso podobné planetě, které obíhá kolem hnědého trpaslíka, jehož hmotnost je odhadována na 20 hmotností planety Jupiter. Hmotnost průvodce byla odhadnuta na 5 až 10 hmotností Jupiteru. Zajímavé je, že se toto těleso vytvořilo za dobu kratší než 1 milión roků.
Podle dosud první infračervené analýzy atmosféry Neptunova měsíce Triton je na jeho jižní polokouli léto v plném proudu. Tým astronomů pracujících s dalekohledem ESO/VLT objevil v atmosféře měsíce oxid uhelnatý a poprvé ze Země detekoval přítomnost metanu. Pozorování také odhalila, že jemná atmosféra podléhá sezonním vlivům, její mohutnost se při zahřátí zvětšuje.
Večerní západní obzor je v první polovině dubna 2010 doslova ozdoben dvojicí jasných objektů. Jedná se o planety Venuši a Merkur, které se koncem března na dobu asi tří týdnů staly blízkými sousedy na obloze. Máte tak neobvyklou možnost si je prohlédnout společně a v případě Merkuru příležitost, jak jej pohodlně nalézt i pouhým okem.
Obrázek ukazuje neočekávaný a zvláštní charakter průběhu denních teplot, objevený na Saturnově malém vnitřním měsíci Mimas o průměru pouhých 396 km. Data byla získána pomocí infračerveného spektrometru CIRS na sondě Cassini.
ESO zveřejnila záběr málo známé slabé mlhoviny Gum 19, která se na infračervených záběrech zdá napůl světlá a napůl temná. Z pravé strany je horký vodík ozařován superobří modrou hvězdou známou jako V391 Velorum. Na rozhraní zářícího a temného pásma dochází ke zrodu nových hvězd.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí