Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.

Zatím 11 nových proudů hvězd vypátrali astronomové v naší Galaxii. A to prozkoumali pouze jednu čtvrtinu jejích hvězd. Tyto objevené proudy mohou poskytnout nové „soudní“ důkazy o násilném chování naší Galaxie, která s největší pravděpodobností utrhla části trpasličích galaxií, které následně pohltila.
Těchto 11 pravděpodobných proudů bylo objeveno během studia rychlostí hvězd ve vnitřním halo naší Galaxie – což je bublině podobná oblast, která obklopuje střed Galaxie. Doposud byly známy v této oblasti pouze dva hvězdné proudy.
V jednotlivých hvězdných proudech se hvězdy pohybují přibližně stejnou rychlostí. To naznačuje, že všechny mají původ ve stejném místě – s největší pravděpodobností v malých galaxiích, odkud byly vytrženy gravitací naší Galaxie.
Část těchto pozoruhodných struktur, jako například jasný hvězdný proud známý jako Sagittarius (Střelec), se nachází daleko od galaktického středu, a tudíž mohl být snadněji vypátrán, protože hvězdy se v něm zdají být nahromaděny blízko sebe.
„Tento problém nebude s konečnou platností vyřešen, dokud nebudou vytvořeny stejně nádherné obrázky takovýchto útvarů na obloze, jako při objevu předcházejících hvězdných proudů,“ říká Kevin Schlaufman, postgraduální student University of California (Santa Cruz), který udělal novou analýzu doposud získaných dat.
Hvězdné proudy, které se nacházejí blíže galaktickému centru, jsou pravděpodobně starší. To může vysvětlovat, proč nejsou tak „fotogenické“ – z cizích galaxií mohly být vytrženy již velmi dávno. „Předpokládá se, že je jimi protkána struktura naší Galaxie skrz naskrz,“ říká Connie Rockosi, spolupracovnice Kevina Schlaufmana.
Objev byl uskutečněn na základě studia dat z přehledového průzkumu SEGUE (Sloan Extension for Galactic Understanding and Exploration), který je částí doslova mamutího mapovacího projektu s názvem Sloan Digital Sky Survey (SDSS). Projekt SEGUE byl zčásti navržen za účelem měření rychlostí hvězd k vyhledávání podobných dílčích struktur, jako jsou hvězdné proudy.
Jedenáct vážných kandidátů na hvězdné proudy bylo identifikováno při studiu 100 malých úseků oblohy. Z tohoto poznatku bylo odvozeno, že celý vnitřní prostor naší Galaxie o průměru 75 000 světelných roků může obsahovat až 1000 samostatných hvězdných proudů, ukořistěných z mnoha trpasličích galaxií.
Takovéto statistiky mohou pomoci rozšířit modely vzniku galaxií, z nichž vycházejí prognózy, jak velké množství dílčích struktur se mohlo vytvořit, když velké galaxie pohlcovaly galaxie menší.
Avšak může být ještě příliš brzy na to, abychom mohli s jistotou říci, zda na všech částech oblohy stejnou rychlostí se pohybující hvězdy nepochybně vytvářejí hvězdné proudy. Některé hvězdy mohou představovat stejný proud, který je zkrátka pozorovatelný na dvou rozdílných částech oblohy.
Ověření chemického složení hvězd může pomoci určit, zda některé sdílejí společný původ. Studium chemického složení může také signalizovat, jaké podmínky panovaly v galaxiích, kde tyto hvězdy započaly svůj vesmírný život předtím, než do jejich života svým vlivem zasáhla naše Galaxie.
Tato zpráva byla prezentována na konferenci Sloan Digital Sky Survey (SDSS), která se konala v Chicagu (USA).
Zdroj: http://space.newscientist.com/article/dn14549-eleven-new-streams-of-stars-found-in-milky-way.html
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí