Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
V prvním prázdninovém týdnu si vám dovoluji nabídnout malé ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu, které již řadu let působí na naší hvězdárně.
Stát se vystudovaným astronomem nebo astrofyzikem bylo na počátku vzniku hvězdáren v 50. letech spíše snem než realitou. Veřejný vzdělávací systém tehdy nabízel pouze dvě cesty, jak se k astronomii či astrofyzice přiblížit – ani jedna z nich však nebyla příliš vhodná pro praktickou práci na hvězdárně."
Na noční obloze je pozorovatelná kometa 103P/Hartley 2, která se ve čtvrtek 4. listopadu 2010 stane cílem kosmické sondy Deep Impact/EPOXI. Připomeňme si 5 základních informací o kosmické sondě, jejíž historie se začala psát při jejím startu 12. 1. 2005.
1) Velké pětky – toto je v pořadí již pátý případ, kdy lidskou rukou vyrobené kosmické těleso bude pozorovat kometu zblízka, z velmi malé vzdálenosti. Kosmická sonda Deep Impact prolétla popáté kolem Země v neděli 27. června 2010, ve vzdálenosti přes 30 000 km od zemského povrchu. Tímto gravitačním manévrem byla nasměrována k cílové kometě. Během průletu se přístroje sondy zaměřily na pátrání po přítomnosti vody na povrchu Měsíce a na studium světla odraženého od povrchu Země, což by mohlo v budoucnu vědcům pomoci při pátrání po přítomnosti planet zemského typu v okolí blízkých hvězd.
2) Ekologická sonda: recyklovaná, znovu použitelná – mise EPOXI je v podstatě recyklovaná kosmická sonda Deep Impact, od které se oddělilo kompaktní pouzdro (impaktor) a které bylo navedeno na takovou dráhu, aby došlo 4. července 2005 k jeho srážce s jádrem komety Tempel 1. Cílem tohoto „bombardování“ bylo vůbec poprvé odhalit podpovrchový materiál kometárního jádra. Kosmická sonda se nyní blíží ke svému druhému setkání s kometou. Dne 4. listopadu 2010 prolétne kolem jádra komety Hartley 2. K výzkumu použije sonda tři stejné vědecké přístroje, kterými zkoumala kometu Tempel 1: dva dalekohledy vybavené širokospektrální kamerou k pořizování snímků komety během přiblížení a infračervený spektrometr.
3) Malý, úžasný a přesný kosmický tanečník – ačkoliv kometa Hartley 2 je mnohem menší než Tempel 1 (což je kometa, kterou sonda navštívila jako první), má mnohem vyšší aktivitu. Ve skutečnosti mohou kometu Hartley 2 spatřit amatérští astronomové na temné obloze pomocí triedru či malého dalekohledu. Technici specificky navrženou sondu Deep Impact natočili tak, aby její kamery v době setkání mířily na kometu Tempel 1, zatímco její anténa směřovala k Zemi. Průlet kolem komety Hartley 2 nebude poskytovat takový luxus. Nebude možné současně fotografovat kometu a „hovořit“ s řídícím centrem na Zemi. Důsledkem je jiná poloha komety (a tím i sondy) vůči Zemi. Technici jako náhradu naprogramovali sondu Deep Impact tak, aby během přiblížení ke kometě prováděla „taneční kroky“. Sonda se bude před největším přiblížením ke kometě pohybovat tak, že se bude jako tanečník kývat sem a tam. Střídavě bude snímkovat kometu a vysílat obrázky na Zemi. Střídavě budou dalekohledy mířit na kometu, mezi tím bude anténa mířit k Zemi a vysílat získaná data.
4) Upovídaná kometa – komety jsou důležitými objekty ke zjištění, jak se zformovala Sluneční soustava a jak se vyvíjela naše Země. Komety jsou pozůstatky stavebního materiálu z doby vzniku Sluneční soustavy a jak se astronomové domnívají, mohly na mladou Zemi dopravit značné množství vody a organického materiálu. Čím více toho budeme vědět o těchto nebeských tělesech, tím více se toho můžeme dozvědět i o naší Zemi a celé Sluneční soustavě.
5) Jak vznikl její název? – EPOXI je dvojitá zkratka spojující dva vědecké výzkumné cíle sondy: EPOCH (Extrasolar Planet Observation and Characterization – pozorování a výzkum extrasolárních planet) a DIXI (Deep Impact eXtended Investigation – prodloužený výzkum sondy Deep Impact). Sonda si i nadále zachovává své původní jméno, ale název mise se změnil na EPOXI.
Zdroj: http://www.jpl.nasa.gov/news/news.cfm?release=2010-347
autor: František Martinek