Analýza dat sondy InSight naznačuje, že Mars zasáhly meteoroidy častěji, než se myslelo

Sonda Mars InSight Lander (NASA) možná odpočívá na rudé planetě v důchodu, ale data z tohoto robotického průzkumníka stále vedou k seismickým objevům. V jedné z nejnovějších studií využívajících data z kosmické sondy mezinárodní tým vědců vedený výzkumníkem z Brown University zjistil, že Mars může být bombardován vesmírnými kameny častěji, než se dříve předpokládalo. Podle studie zveřejněné v Science Advances může být míra dopadu meteoritů dvakrát až desetkrát vyšší, než se dříve odhadovalo, v závislosti na velikosti meteoritů.

„Je možné, že Mars je geologicky aktivnější, než jsme si mysleli, což má důsledky pro stáří a vývoj povrchu planety,“ řekla vedoucí výzkumu Ingrid Daubarová, docentka věd o Zemi, životním prostředí a planetárních vědách na Brown University. „Naše výsledky jsou založeny na malém počtu příkladů, které máme k dispozici, ale odhad současné míry dopadů naznačuje, že planeta je zasažena mnohem častěji, než můžeme vidět pouze pomocí zobrazování z oběžné dráhy.“

V rámci studie použil výzkumný tým vysoce citlivý palubní seismometr InSight k identifikaci osmi nových impaktních kráterů z meteoroidů, které dříve nebyly z oběžné dráhy vidět.

Frekvence těchto kosmických kolizí zpochybňuje stávající představy o tom, jak často meteority dopadnou na povrch Marsu, a naznačuje potřebu revidovat současné modely marťanských kráterů tak, aby zahrnovaly vyšší rychlosti dopadů, zejména u menších meteoritů. Zjištění by mohla v konečném důsledku přetvořit současné chápání povrchu Marsu – jak jej nadále formují údery malých meteoritů – a historii dopadů nejen u Marsu, ale i u jiných planet.

„To bude vyžadovat, abychom přehodnotili některé modely, které vědecká komunita používá k odhadu stáří planetárních povrchů v celé Sluneční soustavě,“ řekla Daubarová.

Šest kráterů, které výzkumníci objevili, se nacházelo poblíž místa, kde přistál stacionární InSight Lander. Dva vzdálené dopady, které identifikovali z dat, byly dva největší dopady, které kdy vědci zaznamenali, a to i po desetiletích sledování z oběžné dráhy. Větší dopady, z nichž každý zanechal kráter o velikosti zhruba fotbalového hřiště, přišly pouhých 97 dní po sobě, což podtrhuje vyšší frekvenci těchto typů geologických událostí.

„Očekávali bychom, že k tomuto velkému dopadu dojde možná jednou za několik desetiletí, možná dokonce jednou za život, ale tady máme dva z nich, které jsou od sebe jen něco málo přes 90 dní,“ řekla Daubarová. „Mohla by to být jen bláznivá náhoda, ale je tu opravdu, opravdu malá pravděpodobnost, že je to jen náhoda. Pravděpodobnější je, že buď spolu oba velké dopady souvisejí, nebo je míra dopadů pro Mars mnohem vyšší, než jsme si mysleli.“

Mise InSight byla aktivní od listopadu 2018 do prosince 2022. Jedním z jejích hlavních cílů bylo měření seismických otřesů planety. Dříve byly nové dopady na Mars pozorovány pomocí snímků pořízených z kamer na oběžné dráze kolem planety. Seismometr poskytl nový nástroj k nalezení a detekci těchto dopadů, z nichž mnohé by jinak mohly zůstat nepovšimnuty.

„Dopady meteoritů neustále probíhají v celé Sluneční soustavě,“ řekla Daubarová. „Zajímá nás to studovat na Marsu, protože pak můžeme porovnávat to, co se děje na Marsu, s tím, co se děje na Zemi. To je důležité pro pochopení naší Sluneční soustavy, toho, co se v ní nachází a jaká je populace dopadajících těles v našem planetárním systému.“

Hodnoty jsou také důležité pro posouzení potenciálních rizik, která mají dopad na budoucí průzkumné mise, protože NASA vysílá vozítka nebo dokonce lidské mise do vesmíru. Aby bylo možné přesně určit, kdy a kde došlo k dopadům na Mars, Daubarová a výzkumný tým analyzovali seismické signály ze sondy InSight a poté tato seismická data porovnali se snímky pořízenými sondou Mars Reconnaissance Orbiter (MRO).

Tým vizuálně potvrdil osm z událostí jako nové krátery zkoumáním snímků před a po události. Tento duální přístup k použití seismických dat a orbitálních snímků jim umožnil potvrdit, že seismické signály byly způsobeny nárazy, a zkontrolovat jejich zjištění, aby byla zajištěna přesnost. Přistávací modul InSight sbíral seismická data od svého přistání, dokud jeho solární panely, jak se očekávalo, nebyly pokryty prachem do té míry, že již nemohly vyrábět energii.

Současná studie Daubarové a jejího výzkumného týmu navazuje na doprovodný dokument v Nature Communications, který využívá ještě více dat z landeru InSight, aby se podíval na všechny velmi vysokofrekvenční seismické události, které lander detekoval.

Doprovodný dokument, také zveřejněný 28. června 2024, předpokládá, že všechny tyto události byly způsobeny dopady, a zjistil, že výsledná odhadovaná rychlost je v souladu s tím, co vědci z týmu Daubarové vypočítali nezávisle, což dále posiluje zjištění každého týmu.

„Je možné, že více událostí, které InSight zachytil během své mise, byly ve skutečnosti dopady,“ řekla Daubarová. „Dalšími kroky je provést podrobnější orbitální průzkumy, abychom se to pokusili potvrdit pomocí technik strojového učení. Pokud dokážeme potvrdit ještě více dopadů, mohli bychom být schopni najít další seismické signály, které byly způsobeny nárazy.“

Zdroj: https://phys.org/news/2024-06-analysis-nasa-insight-mars-meteoroids.html a https://scitechdaily.com/mars-quakes-reveal-daily-meteor-bombardments-on-the-red-planet/

autor: František Martinek