Angry Bird in the Sky (with Diamonds)

ESO 035/11 tisková zpráva

Nový snímek získaný pomocí kamery WFI (Wide Field Imager) nainstalované na dalekohledu MPG/ESO se zrcadlem o průměru 2,2 m odhaluje mlhovinu u hvězdy Lambda Centauri – oblak zářícího vodíku a novorozené hvězdy v souhvězdí Kentaura. Mlhovina známá jako IC 2944 bývá někdy přezdívána také Běžící kuře (Running Chicken Nebula), a to díky tvaru ptáka, který někteří pozorovatelé spatřují v nejjasnějších partiích mlhoviny.

Nově zrozené hvězdy zformované z oblaků plynného vodíku v mlhovině vzdálené od nás 6500 světelných let září intenzivním ultrafialovým světlem. Toto záření následně excituje okolní oblak vodíku a nutí jej zářit příznačným odstínem rudé barvy. Toto zbarvení je typické pro oblasti zrodu hvězd; známým objektem tohoto typu je například mlhovina Laguna (eso0936).

Někteří pozorovatelé spatřují na snímcích mlhoviny obraz ptáka, což dalo tomuto objektu jeho přezdívku – i když zde existují jisté neshody ohledně toho, která část mlhoviny ptáka připomíná; na tomto snímku lze takových útvarů nalézt několik [1].

Kromě zářícího plynu jsou v mlhovině IC 2944 ještě další známky probíhající tvorby hvězd, a to skupina neprůhledných černých shluků nápadných proti červenému pozadí. Jedná se o příklad objektu označovaného jako Bokovy globule (Bok globules). Jeví se tmavé, neboť nepropouštějí světlo zářícího pozadí. Pozorování těchto tmavých oblaků pomocí dalekohledů pro infračervenou oblast (které jsou schopny prohlédnout skrze prach, jež viditelné světlo odstíní) však odhalila, že uvnitř mnohých globulí probíhá tvorba hvězd.

Nejnápadnější skupina Bokových globulí na snímku je známa jako Thackerayho globule (Thackeray’s Globules) a je pojmenována po jihoafrickém astronomovi, který je v roce 1950 objevil. Na snímku je vidíme společně s řadou jasných hvězd v pravém horním rohu. Tyto globule dominují také slavnému snímku, který byl pořízen prostřednictvím dalekohledu HST (NASA/ESA Hubble Space Telescope).

Zatímco záběr získaný pomocí HST nabízí mnohem více detailů, kamera WFI a dalekohled MPG/ESO na observatoři La Silla je schopen na jednom záběru zachytit mnohem větší část oblohy – oblast, která je zhruba srovnatelná s velikostí Měsíce v úplňku [2]. Tak jako objektiv typu zoom umožňuje fotografovi vybrat pro kompozici to nejvhodnější ohnisko, vědcům studujícím vesmír nabízejí diametrálně odlišné úhly pohledu získané různými teleskopy vzájemně se doplňující informace o objektech, pokrývajících rozsáhlé oblasti na obloze.

Pokud jsou hvězdy v Thackerayho globulích stále ve fázi zrodu, pak hvězdy v kupě IC 2948, zahalené uvnitř mlhoviny, jsou jejich staršími sourozenci. Na hvězdné poměry stále mladé – jen několik milionů let staré – hvězdy svítí velmi jasně a jejich ultrafialové záření představuje většinu energie, která rozsvěcuje celou mlhovinu. Tyto zářící mlhoviny však z astronomického pohledu existují jen velmi krátkou dobu (typicky jen několik milionů let). I mlhovina Lambda Centauri úplně zanikne, jakmile ztratí svůj plyn a přijde o ‚dodávky‘ ultrafialové záření.

Zdroj

Poznámky

[1] Vaše představy, kde hledat na snímku příslovečné kuře, můžete zaslat prostřednictvím ‚Your ESO Pictures‘ Flickr group a máte šanci vyhrát zajímavé ceny.

[2] Uvedený obrázek byl vytvořen v rámci programu ESO Cosmic Gems. Jedná se o novou iniciativu, jejíž snahou je vytvářet astronomické snímky vizuálně atraktivních objektů pro vzdělávací a popularizační účely. Program využívá krátkých úseků pozorovacího času a jinak nevyužitého času dalekohledů, aby dopad na vědecká pozorování byl minimální. Získaná data jsou však k dispozici také odborníkům prostřednictvím vědeckých archivů ESO.

Další informace

ESO (Evropská jižní observatoř) je hlavní mezinárodní astronomickou organizací Evropy a patří k nejproduktivnějším astronomickým observatořím světa. Je podporována 15 členskými státy, kterými jsou: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních astronomických zařízení, která umožní významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli při propagaci a organizaci mezinárodní spolupráce na poli astronomického výzkumu. ESO v současnosti provozuje tři observatoře světově úrovně: La Silla, Paranal a Chajnantor, které se nacházejí na poušti Atacama v Chile. Na Paranalu se nachází VLT (Very Large Telescope = Velmi velký dalekohled) – nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle a VISTA, největší přehlídkový dalekohled pro infračervenou oblast na světě. Zároveň je ESO evropským zástupcem největšího astronomického projektu všech dob – teleskopu ALMA budovaného na planině Chajnantor. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 40 metrů. Měl by pracovat v infračerveném i viditelném oboru záření a stane se největším dalekohledem světa.

Odkazy

• detailní snímek Thackerayho globulí (HST)
• stránky programu ESO Cosmic Gems

Kontakty

Richard Hook; ESO, La Silla, Paranal, E-ELT and Survey Telescopes Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel: +49 89 3200 6655; Email: rhook@eso.org

autor: Jiří Srba