Poslední roky jsou na Hvězdárně Valašské Meziříčí ve znamení velkých změn v základní infrastruktuře celého areálu. Zatím většina změn probíhala tak trochu skrytě, ať už proto, že se jednalo o opravy či úpravy interiérů nebo proto, že byla skryta za hradbou stromů. První velkou změnou bylo vybudování nového objektu Kulturního a kreativního centra na ulici J. K. Tyla a nyní se dostáváme do další etapy, která je svou povahou velmi zřetelná. Jedná se o komplexní revitalizaci oplocení a areálu hvězdárny.
Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.
V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Pomocí archivních dat z radioteleskopu Giant Metrewave Radio Telescope (GMRT) zachytili astronomové rádiový signál na specifické vlnové délce známé jako čára 21 cm z galaxie SDSS J0826+5630, v níž se tvoří hvězdy a která existovala již před téměř 9 miliardami let. Je to poprvé, co byl tento typ rádiového signálu detekován na tak velkou vzdálenost.
„Galaxie vysílá různé druhy rádiových signálů,“ řekl Arnab Chakraborty, postdoktorandský výzkumník na McGill University. „Doposud bylo možné zachytit tento konkrétní signál pouze z blízkých galaxií, což omezuje naše znalosti na galaxie blíže Zemi. Ale díky přirozeně se vyskytujícímu jevu zvanému gravitační čočka můžeme zachytit slabý signál z rekordní vzdálenosti. To nám pomůže pochopit složení galaxií v mnohem větších vzdálenostech od Země.“
Arnab Chakraborty a jeho kolega Nirupam Roy z Indian Institute of Science pomocí archivních dat z Giant Metrewave Radio Telescope v Indii detekovali signál ze vzdálené galaxie s tvorbou hvězd známé jako SDSS J0826+5630 a změřili složení jejích plynů. Pozorovali, že atomová hmotnost obsahu plynu v této konkrétní galaxii je téměř dvakrát větší než hmotnost hvězd, které jsou pro nás viditelné.
Rádiový signál byl vysílán z této galaxie, když vesmír byl starý pouze 4,9 miliardy let, což astronomům umožnilo nahlédnout do tajemství raného vesmíru.
„Je to ekvivalent zpětného pohledu v čase do doby před 8,8 miliardy let,“ řekl Arnab Chakraborty. „Gravitační čočky zesilují signál přicházející ze vzdáleného objektu, aby nám pomohl nahlédnout do raného vesmíru,“ dodal Nirupam Roy. „V tomto konkrétním případě je signál zakřiven přítomností dalšího masivního tělesa, jiné galaxie mezi cílem a pozorovatelem. To efektivně vede ke zesílení signálu o faktor 30, což umožňuje dalekohledu jej zachytit.“
Výsledky týmu demonstrují proveditelnost pozorování vzdálených galaxií v podobných situacích s gravitační čočkou. „Otevírá to také vzrušující nové příležitosti pro zkoumání kosmického vývoje hvězd a galaxií pomocí stávajících nízkofrekvenčních radioteleskopů,“ uvedli autoři.
Jejich práce byla publikována v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.
Zdroj: https://www.sci.news/astronomy/radio-signal-strongly-gravitationally-lensed-galaxy-11576.html a https://scitechdaily.com/uncovering-secrets-of-the-early-universe-astronomers-capture-radio-signal-from-distant-galaxy/
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí