Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
V prvním prázdninovém týdnu si vám dovoluji nabídnout malé ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu, které již řadu let působí na naší hvězdárně.
Stát se vystudovaným astronomem nebo astrofyzikem bylo na počátku vzniku hvězdáren v 50. letech spíše snem než realitou. Veřejný vzdělávací systém tehdy nabízel pouze dvě cesty, jak se k astronomii či astrofyzice přiblížit – ani jedna z nich však nebyla příliš vhodná pro praktickou práci na hvězdárně."
Astronomové detekovali rádiový signál ze vzdálené galaxie
26.01.2023Pomocí archivních dat z radioteleskopu Giant Metrewave Radio Telescope (GMRT) zachytili astronomové rádiový signál na specifické vlnové délce známé jako čára 21 cm z galaxie SDSS J0826+5630, v níž se tvoří hvězdy a která existovala již před téměř 9 miliardami let. Je to poprvé, co byl tento typ rádiového signálu detekován na tak velkou vzdálenost.
„Galaxie vysílá různé druhy rádiových signálů,“ řekl Arnab Chakraborty, postdoktorandský výzkumník na McGill University. „Doposud bylo možné zachytit tento konkrétní signál pouze z blízkých galaxií, což omezuje naše znalosti na galaxie blíže Zemi. Ale díky přirozeně se vyskytujícímu jevu zvanému gravitační čočka můžeme zachytit slabý signál z rekordní vzdálenosti. To nám pomůže pochopit složení galaxií v mnohem větších vzdálenostech od Země.“
Arnab Chakraborty a jeho kolega Nirupam Roy z Indian Institute of Science pomocí archivních dat z Giant Metrewave Radio Telescope v Indii detekovali signál ze vzdálené galaxie s tvorbou hvězd známé jako SDSS J0826+5630 a změřili složení jejích plynů. Pozorovali, že atomová hmotnost obsahu plynu v této konkrétní galaxii je téměř dvakrát větší než hmotnost hvězd, které jsou pro nás viditelné.
Rádiový signál byl vysílán z této galaxie, když vesmír byl starý pouze 4,9 miliardy let, což astronomům umožnilo nahlédnout do tajemství raného vesmíru.
„Je to ekvivalent zpětného pohledu v čase do doby před 8,8 miliardy let,“ řekl Arnab Chakraborty. „Gravitační čočky zesilují signál přicházející ze vzdáleného objektu, aby nám pomohl nahlédnout do raného vesmíru,“ dodal Nirupam Roy. „V tomto konkrétním případě je signál zakřiven přítomností dalšího masivního tělesa, jiné galaxie mezi cílem a pozorovatelem. To efektivně vede ke zesílení signálu o faktor 30, což umožňuje dalekohledu jej zachytit.“
Výsledky týmu demonstrují proveditelnost pozorování vzdálených galaxií v podobných situacích s gravitační čočkou. „Otevírá to také vzrušující nové příležitosti pro zkoumání kosmického vývoje hvězd a galaxií pomocí stávajících nízkofrekvenčních radioteleskopů,“ uvedli autoři.
Jejich práce byla publikována v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.
Zdroj: https://www.sci.news/astronomy/radio-signal-strongly-gravitationally-lensed-galaxy-11576.html a https://scitechdaily.com/uncovering-secrets-of-the-early-universe-astronomers-capture-radio-signal-from-distant-galaxy/
autor: František Martinek
Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz