Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.
Astronomové objevili dosud nejvzdálenější supernovu
26.01.2025
Extragalactic Survey jsou kroužky označeny přechodné
jevy, z nichž mnohé jsou supernovy
Credit: NASA, ESA, CSA, STScI, JADES Collaboration
JWST odhalil masivní hvězdu, která ukončila svůj život explozí v době, kdy byl vesmír ještě mladý. Na 245. zasedání Americké astronomické společnosti v National Harbor v Marylandu představili astronomové některé z nejnovějších a nejzajímavějších objevů vesmírného dalekohledu Jamese Webba (JWST). Jedním z těchto objevů byla identifikace nejvzdálenější supernovy, která byla kdy potvrzena. Tyto exploze znamenají konec života masivních hvězd a k této supernově došlo v době, kdy byl vesmír ještě batoletem, přibližně 1,7 miliardy let starým.
David Coulter, postdoktorand na Space Telescope Science Institute (STScI), studoval četné snímky z programu JWST Advanced Deep Extragalactic Survey (JADES), který se zaměřuje na nejstarší galaxie a jejich charakteristiky. Coulter a jeho tým pořídili snímky s odstupem až jednoho roku pomocí kamery pro blízké infračervené záření.
Tým objevil supernovu s katalogovým označením AT2023 ADS-V a více než 80 dalších přechodných jevů (tj. objektů, jejichž svítivost se v průběhu času mění). V případě AT2023 ADS-V umožnily astronomům snímky z let 2022 a 2023 porovnat chování hvězdy v tomto intervalu.
na snímcích JADES. V levém sloupci je AT2023 ADS-V
s červeným posuvem (z) 3,8, což znamená, že k ní
došlo v době, kdy byl vesmír starý 1,7 miliardy let
Credit: NASA, ESA, CSA, STScI, Christa DeCoursey
(University of Arizona), JADES Collaboration
Když masivní hvězda vyčerpá všechno své palivo pro jadernou fúzi, nerovnováha sil způsobí, že se hvězda zhroutí sama do sebe a následně exploduje směrem ven, což se klasifikuje jako supernova II. typu. Hvězdy musí mít alespoň osminásobek hmotnosti našeho Slunce, aby mohly takovou proměnou projít. V tomto případě astronomové odhadují hmotnost předchůdce AT2023 ADS-V na obrovských 20 hmotností Slunce, což je skutečný gigant.
Dávné prostředí AT2023 ADS-V obsahovalo pouze třetinu množství těžkých prvků – těch, které mají více protonů než vodík a helium – které se nacházejí v dnešním „starším“ lokálním vesmíru. Těžké prvky vznikají fúzí v jádrech masivních hvězd, které pak explodují jako supernovy a obohacují jimi vesmír.
AT2023 ADS-V je jen jedním z mnoha přechodných jevů objevených v programu JADES. „Toto je skutečně náš první vzorek toho, jak vypadá vesmír s vysokým středním posuvem pro vědu o přechodných jevech,“ uvedl člen studijního týmu Justin Pierel, rovněž z STScI, v tiskové zprávě. „Snažíme se zjistit, zda se vzdálené supernovy zásadně liší od toho, co vidíme v blízkém vesmíru, nebo zda se mu velmi podobají.“
Jistě budou objeveny i další rané hvězdné exploze. A ty nepochybně poskytnou astronomům úplnější obraz o počátcích vesmíru, kdy jednoduchost začala ustupovat složitějšímu a bohatšímu vesmíru plnému těžších prvků a nakonec vedla ke vzniku života.
Zdroj: https://www.astronomy.com/science/astronomers-find-the-most-distant-supernova-yet/
autor: František Martinek
Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz