Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.
Wolf 1069 b je po Proximě Centauri b, Gliese 1061 d, Teegardenově hvězdě c a Gliese 1002 b a c šestou nejbližší exoplanetou o hmotnosti Země, která se nachází v konzervativní obyvatelné zóně své mateřské hvězdy.
„Dosud bylo detekováno více než 5 000 exoplanet a jejich počet stále narůstá, především díky minulým a probíhajícím průzkumům radiálních rychlostí a tranzitů,“ řekla hlavní autorka článku Diana Kossakowski z Institutu Maxe Plancka pro astronomii. „Při hledání analogu Země bylo z těchto tisíců planet zjištěno, že pouze 50 se nachází v takzvané obyvatelné zóně svého hvězdného hostitele, což je cirkumstelární oblast, ve které by mohla potenciálně existovat kapalná voda na povrchu zmíněných planet.“
„Pouze 20 z nich má však pravděpodobně velikost Země, která je definována poloměry mezi 0,8 a 1,6 poloměru Země nebo hmotnostmi mezi 0,5 a 3 hmotnosti Země. Většina z nich byla navíc objevena kolem hvězd typu červených trpaslíků spektrální třídy M, s největší pravděpodobností kvůli snadné detekovatelnosti s ohledem na vyšší poměry hmotnosti a poloměru planety vůči hvězdám.“
Nově objevená exoplaneta o hmotnosti Země obíhá kolem hvězdy Wolf 1069, což je pomalu rotující trpasličí hvězda třídy M s rychlým pohybem. Objevena byla v roce 1920. Hvězda známá také jako Gliese 1253, GJ 1253 nebo Karmn J20260+585 se nachází ve vzdálenosti 31,3 světelných let v souhvězdí Labutě.
„Když jsme analyzovali data hvězdy Wolf 1069, objevili jsme jasný signál s nízkou amplitudou toho, co se zdá být planetou o hmotnosti přibližně Země," řekla Diana Kossakowski. „Planeta oběhne hvězdu za 15,6 dne ve vzdálenosti odpovídající jedné patnáctině vzdálenosti mezi Zemí a Sluncem. Navzdory blízké poloze přijímá pouze asi 65 % dopadajícího záření, než získává od Slunce Země.“
Nově objevená planeta pojmenovaná Wolf 1069 b je asi 1,36krát hmotnější než Země. Umístění ve vzdálenosti 0,07 astronomické jednotky (AU) od hostitelské hvězdy řadí Wolf 1069 b do obyvatelné zóny.
„Zatímco Wolf 1069 b je slibným kandidátem na další vymezení podmínek ohledně obyvatelnosti, existuje jedna zvláštní vlastnost, kterou sdílí prakticky se všemi planetami v obyvatelných zónách červených trpaslíků,“ uvedli astronomové. „Rotace planety je pravděpodobně slapově vázaná na její oběžné dráze kolem hostitelské hvězdy. Jinými slovy, jedno otočení planety kolem své osy trvá stejně dlouho jako jeden úplný oběh. Protože ke hvězdě je vždy obrácena stejná strana, zažívá věčný den, zatímco na opačné polokouli je neustále noc.“
Planetární signál z exoplanety Wolf 1069 b byl detekován pomocí dat o radiální rychlosti ze spektrografu CARMENES, přístroje instalovaného na dalekohledu o průměru 3,5 metru na observatoři Calar Alto ve Španělsku. „Přístroj CARMENES byl postaven právě za účelem usnadnění objevování co největšího počtu potenciálně obyvatelných světů,“ řekl Jonas Kemmer, astronom z Heidelbergské univerzity.
Wolf 1069 b je pozoruhodný objev, který umožní další průzkum obyvatelnosti planet o hmotnosti Země kolem červených trpaslíků spektrální třídy M, stejně jako případovou studii testování teorií vzniku planet.
Práce vědeckého týmu byla publikována v časopise Astronomy & Astrophysics.
Zdroj: https://www.sci.news/astronomy/earth-mass-exoplanet-habitable-zone-wolf-1069-11636.html
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí