Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.
Pomocí přístroje SPHERE na dalekohledu ESO/VLT (Very Large Telescope) astronomové přímo vyfotografovali protoplanetu o hmotnosti 4,9 Jupitera v pročištěné mezeře protoplanetárního disku s několika prstenci kolem hvězdy WISPIT 2 (TYC 5709-354-1), 5 milionů let starého slunečního analogu, který se nachází ve vzdálenosti 434 světelných let v souhvězdí Orla.
Protoplanetární disky obklopují mladé hvězdy a jeví se jako diskovité struktury plynu a prachu, často s prstenci. Jsou místem zrodu planet a předpokládá se, že prstence naznačují přítomnost mladých planet v disku. Zpočátku se zde začnou hromadit a růst malé částice, jak převezme vládu gravitace, které „kradou“ více materiálu z původního disku, dokud se nevyvinou v embryonální planety.
„Objev této planety WISPIT 2 b byl úžasný zážitek – měli jsme neuvěřitelné štěstí,“ řekla Richelle van Capelleveenová, astronomka z Leidenské observatoře. „WISPIT 2, mladá verze našeho Slunce, se nachází v málo prozkoumané skupině mladých hvězd a neočekávali jsme, že objevíme tak velkolepý systém.“
„Použili jsme opravdu krátká momentková pozorování mnoha mladých hvězd – jen několik minut na objekt – abychom zjistili, zda vedle nich můžeme vidět malou světelnou tečku, která je způsobena planetou,“ řekl Christian Ginski, výzkumník z Univerzity v Galway. „V případě této hvězdy jsme však místo toho detekovali zcela nečekaný a mimořádně krásný prachový disk s mnoha prstenci. Když jsme poprvé spatřili tento disk, věděli jsme, že se musíme pokusit zjistit, zda v něm dokážeme objevit planetu, a proto jsme rychle požádali o následná pozorování.“
Astronomové pořídili úchvatný jasný snímek WISPIT 2 b vnořené v mezeře disku a potvrdili, že planeta obíhá kolem své mateřské hvězdy.
„WISPIT 2 b je první jednoznačně detekovaná planeta v disku s více prstenci, což z něj činí ideální laboratoř pro studium interakce planety a disku a následného vývoje,“ uvedli vědci.
WISPIT 2 b byla zachycena v oboru blízkého infračerveného světla, protože po počáteční fázi formování stále září a je horká. Planeta byla také detekována ve viditelném světle pomocí systému MagAO-X AO na 6,5 metrovém Magellanově dalekohledu a přístroje LMIRcam na interferometru Large Binocular Telescope Interferometer (LBTI).
Tato detekce na specifické vlnové délce nebo barvě světla naznačuje, že planeta stále aktivně nabírá plyn, zatímco si vytváří atmosféru.
„WISPIT 2 b se svou polohou v rámci svého rodného disku je krásným příkladem planety, kterou lze využít k prozkoumání současných modelů formování planet,“ řekla Chloe Lawlorová, doktorandka na Univerzitě v Galway.
Podle výzkumného týmu má disk kolem WISPIT 2 poloměr 380 AU (astronomických jednotek) – což je asi 380násobek vzdálenosti mezi Zemí a Sluncem.
Výsledky pozorování se objevují ve dvou článcích v časopise Astrophysical Journal Letter.
Zdroj: https://www.sci.news/astronomy/protoplanet-disk-gap-young-solar-analog-14171.html a https://www.universiteitleiden.nl/en/news/2025/08/first-ring-forming-embedded-planet-discovered-around-a-young-sun-like-star
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí