V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.
Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
Výzkumníci odkryli pomocí čínského dalekohledu FAST (Five hundred meter Aperture Spherical Telescope) šest vzdálených galaxií bohatých na vodík s potenciálem pro tvorbu hvězd, což významně posunulo naše chápání raného vesmíru. Hongwei Xi z Národních astronomických observatoří Čínské akademie věd (NAOC) a jeho tým prostudovali charakteristiky šesti nově identifikovaných galaxií s vysokým rudým posuvem. Tento objev byl učiněn pomocí pětisetmetrového radioteleskopu (FAST) umístěného v provincii Guizhou v Číně. Jejich zjištění byla publikována v The Astrophysical Journal Letters.
Tyto pozoruhodné galaxie, jejichž vyzařování rádiových vln k nám dosáhlo téměř za dobu odpovídající stáří Sluneční soustavy, obsahují množství atomárního vodíku, které je větší než v množství desítek tisíc galaxií dříve zkoumaných v místním vesmíru pomocí jiných radioteleskopů.
Vědci dospěli k závěru, že galaxie před čtyřmi miliardami let měly mnohem více plynu tvořícího hvězdy než dnešní galaxie a vzdálené galaxie mají mnohem větší zásoby plynu, než se dříve předpokládalo.
Význam FAST a mezinárodní spolupráce
„Tyto objevy jsou součástí probíhajícího průzkumu FAST Ultra Deep Survey, který ukazuje obrovskou citlivost největšího radioteleskopu na světě,“ řekl Bo Peng z NAOC. „Nový průzkum FAST zatím objevil přes 100 nových galaxií ve vzdálenostech až pět miliard světelných let, přičemž se očekává, že konečný počet dosáhne více než 1000 galaxií.“
Hledání optických protějšků nových rádiových objevů se změnilo v detektivní příběh, protože galaxie jsou na tak velké vzdálenosti velmi slabé. Navíc kvůli rozdílu vlnových délek není přesnost lokalizace FAST tak dobrá jako u optických dalekohledů.
Pomocí největších optických teleskopů v USA a Rusku však protějšky nakonec odborníci ze spolupracujícího týmu identifikovali. Bylo zjištěno, že protějšky obsahují 2–3krát více hvězd než Mléčná dráha, ale také obsahují asi 10krát větší množství vodíku.
„Tato spolupráce mezi čínskými a australskými radioastronomy ukazuje obrovský potenciál nové generace radioteleskopů, které později v tomto desetiletí zahrnou také mezinárodní observatoř Square Kilometer Array Observatory (SKAO),“ řekl Lister Staveley-Smith z Uzel University of Western Australia z Mezinárodního centra pro výzkum radioastronomie.
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí