Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.
Studium 15 hvězd spektrálního typu M odhalilo nové poznatky o možné přítomnosti exoplanet. Nová studie vedená astronomy z Heidelberské univerzity ukazuje, že planety podobné Zemi se mohou vyskytovat mnohem častěji, než jsme si mysleli, a to zejména kolem malých hvězd s nízkou hmotností.
Na základě dat z projektu CARMENES objevil mezinárodní tým astronomů čtyři nové exoplanety a přesně změřil jejich vlastnosti. Zjistili, že planety podobné velikosti a složení jako Země zřejmě často obíhají kolem hvězd, které mají méně než šestinu hmotnosti našeho Slunce.
To je vzrušující zpráva pro pokračující pátrání po životě mimo Sluneční soustavu. Tyto málo hmotné hvězdy, známé jako M-trpaslíci, jsou nejen nejběžnějším typem hvězd v naší Galaxii, ale nabízejí také slibné podmínky pro detekci potenciálně obyvatelných světů v jejich blízkosti.
Klíčovým nástrojem pro tyto objevy je spektrograf CARMENES (Calar Alto high-Resolution search for M-dwarfs with Exoearths with Near-infrared and optical Échelle Spectrographs), který se nachází na observatoři Calar Alto v jižním Španělsku, vybavené dalekohledem o průměru 3,5 metru. Tento pokročilý přístroj, který byl navržen a postaven na observatoři Königstuhl na Heidelberské univerzitě, pozoruje M-trpaslíky a hledá u nich nepatrná zakolísání způsobená gravitačním přetahováním obíhajících planet. Tyto drobné změny pohybu pomáhají astronomům odhalit planety, které by jinak mohly zůstat skryté.
Analýza dat: Čtyři nové světy identifikovány
Pro tuto studii vybrali vědci 15 hvězd z katalogu 2 200 M-trpaslíků programu CARMENES a analyzovali jejich data o radiálních rychlostech. Rychlost hvězdy lze přesně změřit záznamem spektra s vysokým rozlišením a analýzou spektrálních čar.
Na základě těchto dat vědci objevili čtyři nové planety; největší z nich má hmotnost 14krát větší než naše Země a kolem své hostitelské hvězdy oběhne přibližně za 3,3 roku. Ostatní planety mají hmotnosti od 1,03 do 1,52 hmotnosti Země a oběžné doby od 1,43 do 5,45 dne.
Statistické analýzy ukazují, že hvězdy s hmotností menší než 0,16 hmotnosti Slunce mají v průměru asi dvě planety o hmotnosti menší než tři hmotnosti Země. „Je pozoruhodné, jak často se malé planety vyskytují kolem hvězd s velmi nízkou hmotností,“ zdůrazňuje vedoucí studie Adrian Kaminski z observatoře Königstuhl, která je součástí Astronomického centra Univerzity v Heidelbergu. Větší planety jsou naopak vzácnější. „To naznačuje, že hvězdy s nízkou hmotností mají tendenci vytvářet menší planety na blízkých oběžných drahách,“ uvádí heidelberský astronom.
Blížíme se k nalezení obyvatelných světů
Z více než 5 000 dosud objevených planet v jiných planetárních soustavách není žádná skutečným „dvojčetem“ Země, pokud jde o hmotnost, poloměr, povrchovou teplotu a typ mateřské hvězdy. Nově objevené planety však splňují alespoň první tři kritéria, vysvětluje profesor Andreas Quirrenbach, ředitel observatoře v Königstuhlu.
„Malé kamenné planety v takzvané obyvatelné zóně – oblasti kolem hvězdy, kde by mohla existovat voda v kapalném skupenství – jsou potenciálními kandidáty na obyvatelné světy. Vzhledem k tomu, že M-trpaslíci jsou velmi častí a po miliardy let neustále vyzařují svou energii do vesmíru, mohli by poskytovat stabilní prostředí pro rozvoj života,“ uvádí astronom a odborník na hledání exoplanet. Toto zjištění poskytuje vodítko, kde by hledání obyvatelných planet mohlo být nejslibnější.
Zdroj: https://scitechdaily.com/astronomers-discover-hidden-earth-like-worlds-orbiting-nearby-dwarf-stars/ a https://www.uni-heidelberg.de/en/newsroom/carmenes-data-earth-like-planets-especially-common-around-low-mass-stars
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí