Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.

Při použití infračerveného spektrometru Immersion GRating INfrared Spectrometer (IGRINS) instalovaného na dalekohledu Gemini South Observatory na Cerro Pachon, Chile, astronomové změřili poměr množství uhlíku vzhledem k vodíku (C/H) a kyslíku vůči vodíku (O/H) v atmosféře exoplanety WASP-77Ab typu horkého jupitera. Stejnou metodou budou v budoucnu objevovány v atmosférách planet mimo Sluneční soustavu plyny biologického původu.
WASP-77Ab je gravitačně vázaný plynný obr zhruba 1,2krát větší a 1,8krát hmotnější než planeta Jupiter ve Sluneční soustavě. Obíhá kolem hvězdy WASP-77A spektrální třídy G8 jednou za 1,36 dne. Hvězda je známa také pod označením TOI-398, BD-07 436A a TYC 4697-201-1; soustava je vzdálená od Země 344 světelné roky a její poloha se promítá do souhvězdí Velryby.
„WASP-77Ab je typem exoplanety označované jako horký jupiter, protože se podobá Jupiteru ve Sluneční soustavě, avšak s vysokou teplotou 1 093 °C,“ říká Michael Line z Arizona State University a jeho spolupracovníci.
Astronomové se rozhodli změřit složení atmosféry exoplanety WASP-77Ab za účelem zjištění, jaké prvky jsou v ní přítomny, a to pomocí měření při oběhu planety kolem hvězdy.
„V důsledku své velikosti a teploty jsou planety typu horkého jupitera skvělými laboratořemi pro měření obsahu atmosférických plynů a testování našich teorií vzniku planet,“ dodává Michael Line. „Potřebovali jsme rozsoudit poněkud neobvykle naše otázky. A naše analýzy schopností dalekohledu Gemini South ukázaly, že bychom mohli získat mimořádně přesná měření atmosféry.“
Na základě využití spektrometru IGRINS na dalekohledu Gemini South astronomové pozorovali tepelné záření během oběhu planety WASP-77Ab kolem mateřské hvězdy. Tento přístroj shromažďuje informace o přítomnosti a relativním množství různých plynů v její atmosféře.
Na základě uskutečněného měření vody a oxidu uhelnatého v atmosféře planety WASP-77Ab byli vědci schopni odhadnout poměry množství C/H a O/H, odpovídající atmosférickému poměru C/O = 0,59 (sluneční hodnota = 0,55).
„Toto množství bylo v souladu s našimi očekáváními a přibližně stejné jako u hostitelské hvězdy,“ říká Michael Line. „Tato práce představuje průkopnickou ukázku toho, jak budeme nakonec měřit přítomnost plynů biologického původu, jako je kyslík a metan, u potenciálně obyvatelných planet v ne příliš vzdálené budoucnosti.“
Vědecká práce byla publikována v časopise Nature.
Zdroj: http://www.sci-news.com/astronomy/carbon-oxygen-hot-jupiter-wasp-77ab-10220.html
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí