Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.

Nové výzkumy naznačují, že obří hvězda Betelgeuse, představující rameno bájného hvězdného lovce Oriona, se již více než jedno desetiletí smršťuje.
Betelgeuse se blíží ke konci svého života v podobě rudého veleobra. Jasně zářící nafouklá hvězda má 15 až 20krát větší hmotnost než naše Slunce. Pokud by se nacházela v centru Sluneční soustavy místo Slunce, sahal by její povrch až ke dráze planety Jupiter.
Avšak průměr hvězdy se, jak se zdá, zmenšuje. Nová pozorování napovídají, že obří hvězda se od roku 1993 scvrkla o více než 15 %. To může být signál dlouhodobých oscilací jejího průměru nebo první hvězdné „zvonění umíráčkem“. Nebo to ještě může být artefakt „hrbolatého“ povrchu hvězdy, což se může projevovat změnami průměru při rotaci hvězdy.
Hvězda Betelgeuse je zahalena rozsáhlým oblakem plynů a prachu, takže změřit její průměr je velmi obtížné. K proniknutí skrz tento kokon použil Charles Townes (University of California, Berkeley) se svými spolupracovníky soustavu dalekohledů, které jsou citlivé na určitou vlnovou délku infračerveného světla hvězdy.
Vědecký tým použil tyto přístroje k měření průměru kotoučku hvězdy Betegeuse na obloze. Během časového rozpětí 15 let klesl průměr hvězdy, jak se zdá, z 11,2 na 9,6 AU (1 AU neboli astronomická jednotka je průměrná vzdálenost Země od Slunce, tj. 149 597 871 km).
Vyvržený plyn
Příčina tohoto zmenšení průměru není známa. Také není jasné, jak se bude rudý veleobr chovat na konci svého života.
„Možná zde jsou určité nestability ve stavbě hvězdy, které mají za následek její smršťování nebo alespoň zmenšení jejího průměru či odfouknutí části materiálu, kdo ví,“ říká Townes.
Zmenšování rozměru může být také důkazem doposud neobjevených pulsací hvězdy, jak doplňuje Graham Harper (University of Colorado, Boulder), který nebyl členem výzkumného týmu.
Povrch hvězdy Betelgeuse je znám svým rozpínáním a smršťováním, způsobeným z části vířením plynů při konvekci z podpovrchových vrstev. Dvě takové pulsace jsou již známy – jedna se zřejmě spouští znovu každý rok, druhá každých 6 let. Protože tato pozorování ukazují na postupné zmenšování průměru hvězdy během 15 let v souladu s řadou měření, Harper dodává: „Myslím si, že to je velmi zřetelný signál, že se Betelgeuse zmenšuje.“
Hrbolatý povrch
Avšak Harper poznamenává, že změny průměru mohou být pouhou iluzí. Počítačové simulace naznačují, že teplotní rozdíly uvnitř rudého obra mohou způsobit, že jeho povrch bude nezvykle hrbolatý. Důsledkem bude fakt, že hvězda bude mít rozdílné zdánlivé průměry, pokud ji budeme pozorovat z různých směrů.
„Kdykoliv se díváme na snímky hvězdy, nejeví se symetrická. Vypadá podobně jako neforemná brambora,“ říká Harper. Hvězda Betelgeuse rotuje podle současných poznatků přibližně jednou za 18 let, což může naznačovat, že se díváme právě na menší rozměr hvězdy.
Další možností podle Harpera je, že astronomové neměřili průměr „povrchu“ hvězdy, ale husté vrstvy molekul plynů, jejíž přítomnost někteří teoretikové předpokládají, jak se vznáší právě nad povrchem hvězdy.
Astronomové doufají, že fotografie hvězdy s vysokým rozlišením, pořízené v oboru různých vlnových délek elektromagnetického spektra přesně určí původ světla, které zde pozorujeme.
Zdroj: http://www.newscientist.com/article/dn17282-betelgeuse-the-incredible-shrinking-star.html
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí