Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.

Vědci objevili v meteoritu uvězněnou vzácnou prachovou částici, kterou vyprodukovala jiná hvězda než naše Slunce. Pomocí pokročilé atomové sondážní tomografie analyzovali jedinečný poměr izotopů hořčíku této částice a odhalili její původ z nově identifikovaného typu supernovy spalující vodík. Tento průlom poskytuje hlubší vhled do kosmických událostí a formování hvězd.
Tento objev učinila hlavní autorka Nicole Nevillová a její kolegové během jejích doktorandských studií na Curtinově univerzitě; nyní pracuje na Lunar and Planetary Science Institute ve spolupráci s Johnsonovým vesmírným střediskem NASA.
Meteority a presolární zrna
Meteority jsou většinou tvořeny materiálem, který se vytvořil v naší Sluneční soustavě a mohou také obsahovat drobné částice, které pocházejí z hvězd zrozených dávno před naším Sluncem. Nápověda, že tyto částice, známé jako presolární zrna, jsou pozůstatky z jiných hvězd, lze nalézt analýzou různých typů prvků v nich obsažených.
Inovativní analytické techniky
Nevillová použila techniku zvanou atomová sondážní tomografie, aby analyzovala částice a rekonstruovala chemii v atomovém měřítku, čímž získala přístup ke skrytým informacím uvnitř. „Tyto částice jsou jako kosmické časové kapsle, poskytující snímek života své mateřské hvězdy,“ řekla Nevillová. „Materiál vytvořený v naší Sluneční soustavě má předvídatelné poměry izotopů – varianty prvků s různým počtem neutronů. Částice, kterou jsme analyzovali, má poměr izotopů hořčíku, který je odlišný od čehokoli ve Sluneční soustavě.“
Výsledky byly doslova mimo tabulky. Nejextrémnější poměr izotopů hořčíku z předchozích studií presolárních zrn byl asi 1200. Zrno v naší studii má hodnotu 3 025, což je nejvyšší hodnota, jaká kdy byla nalezena. Tento výjimečně vysoký izotopový poměr lze vysvětlit pouze tvorbou v nedávno objeveném typu hvězdy – supernovy spalující vodík.
Průlomy v astrofyzice
Spoluautor studie David Saxey z John de Laeter Center v Curtin řekl, že výzkum je průlomem v tom, jak chápeme vesmír a posouvá hranice jak analytických technik, tak astrofyzikálních modelů. „Atomová sonda nám poskytla novou úroveň detailů, ke kterým jsme v předchozích studiích neměli přístup,“ řekl Saxey.
Supernova spalující vodík je typ hvězdy, která byla objevena teprve nedávno, přibližně ve stejnou dobu, kdy jsme analyzovali drobné prachové částice. Použití atomové sondy v této studii poskytuje novou úroveň detailů, které nám pomáhají pochopit, jak tyto hvězdy vznikly.
Propojení laboratorních nálezů s kosmickými jevy
Spoluautor profesor Phil Bland z Curtin's School of Earth and Planetary Sciences uvedl, že nové objevy ze studia vzácných částic v meteoritech nám umožňují získat vhled do kosmických událostí mimo Sluneční soustavu. „Je prostě úžasné být schopen propojit měření v atomovém měřítku v laboratoři s nedávno objeveným typem hvězdy.“
Výzkum byl publikován v časopise Astrophysical Journal.
Zdroj: https://scitechdaily.com/unprecedented-find-in-meteorite-challenges-astrophysical-models/
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí