V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.
Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?

Tým vědců spojený s několika institucemi v Česku, Japonsku a USA našel důkazy o pulzech blesků na Jupiteru, které jsou podobné těm na Zemi. Ve své studii, o níž informoval časopis Nature Communications, skupina zkoumala množství dat pořízených vesmírnou sondou Juno kroužící kolem Jupitera.
Vesmírná sonda NASA s názvem Juno byla vypuštěna v roce 2011 a v roce 2016 vstoupila na polární oběžnou dráhu kolem Jupitera. Od té doby obíhá planetu a posílá na Zemi neustálý proud dat ze svých palubních senzorů. Jejím hlavním posláním bylo získat přesnější měření gravitačních a magnetických polí Jupitera a shromáždit data týkající se jeho polárního magnetismu. Další senzory sbíraly informace týkající se atmosféry planety a proudění větru.
V tomto novém úsilí výzkumný tým analyzoval rádiová data shromážděná sondou během pětiletého období, která by mohla souviset s údery blesků v jejích mracích. Zjistili, že blesky mají tendenci pulzovat skrz mraky podobným způsobem jako výboje uvnitř oblaků na Zemi (v intervalech přibližně 1 milisekundy). Zjistili také, že blesky mají tendenci pronikat skrz mraky rychlostí podobnou bleskům na Zemi. Skupina také našla důkazy, že by se takové výboje mohly rozvětvovat a rozšiřovat podobným způsobem jako blesky na Zemi. Naznačují, že pokud tomu tak je, mohlo by to mít důsledky pro vědce hledající život na jiných obyvatelnějších planetách.
Předchozí výzkum ukázal, že k bleskům na Zemi dochází v důsledku turbulence, která stlačuje led a vodní kapky k sobě – výsledné tření vytváří náboj, který se uvolňuje, když se voda a led soustředí na opačné strany mraku. Nová zjištění naznačují, že podobný proces pravděpodobně funguje na Jupiteru. Výzkumný tým poznamenává, že nebyli svými zjištěními překvapeni – fyzika pro vybíjení mraků by podle nich měla být velmi podobná, bez ohledu na planetu, na které se vyskytují.
Zdroj: https://phys.org/news/2023-05-juno-lightning-jupiter-pulses-ways.html
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí