Byla Venuše obyvatelnou planetou?

Kosmická sonda Venus Express, kterou k Venuši vyslala Evropská kosmická agentura ESA, pomáhá planetologům zjistit, zda v minulosti existoval na povrchu planety vodní oceán. Pokud ano, pak mohla dokonce začít svoji existenci jako obyvatelná planeta podobně jako Země.

V současné době jsou Venuše a Země diametrálně odlišné. Země je svěží a vlídná planeta, hemžící se životem. Venuše je naopak mimořádně žhavá – její povrch je zahříván na teploty vyšší než ty, jakých dosahujeme v kuchyňské troubě.

Avšak pod povrchem sdílejí obě planety mnoho překvapivých podobností. Například jsou téměř identické, pokud se týká velikosti, a nyní, díky kosmické sondě Venus Express, planetologové našli rovněž další podobné vlastnosti.

„Základní stavba Země a Venuše je velmi podobná,“ říká Håkan Svedhem, vědecký pracovník projektu Venus Express. Jak moc jsou obě planety podobné, o tom budou vědci z celého světa diskutovat v Aussois (Francie), kde se ve dnech 20. až 26. června 2010 uskuteční vědecká konference.

Jedna odlišnost však vystupuje nade vše: Venuše má velmi málo vody. Pokud by se množství vody na Zemi rozprostřelo rovnoměrně po ideálním povrchu planety, vytvořilo by souvislou vrstvu o tloušťce 3 km. Pokud by však zkondenzovala veškerá voda v atmosféře Venuše, vytvořila by na povrchu celoplanetární „louži“ o hloubce pouhé 3 cm.

Přesto existuje ještě další shoda mezi oběma planetami. Před miliardami let, na počátku své existence, Venuše pravděpodobně obsahovala velké množství vody. Sonda Venus Express rozhodně potvrdila, že z planety stále uniká velké množství vody do okolního kosmického prostoru. Děje se tak proto, že ultrafialové záření ze Slunce doslova bombarduje atmosféru Venuše a rozbíjí molekuly vodní páry na atomy (2 atomy vodíku a 1 atom kyslíku). Ty následně unikají do kosmického prostoru.

Sonda Venus Express měřila množství těchto unikajících látek a potvrdila, že uniká zhruba dvakrát více vodíku než kyslíku. Je tomu tak proto, že právě voda je zdrojem unikajících iontů. Rovněž bylo zjištěno, že těžší forma vodíku (tzv. deuterium) postupně obohacuje horní vrstvy atmosféry Venuše, protože těžší vodík může mnohem obtížněji unikat z  gravitace planety.
„Všechno ukazuje na velké množství vody na Venuši v dávné minulosti,“ říká Colin Wilson (Oxford University, UK). Avšak to bezpodmínečně neznamená, že na povrchu planety musely být oceány.

Eric Chassefière (Université Paris-Sud, Francie) vyvinul počítačový model, který naznačuje, že na Venuši se nacházela převážně atmosférická voda a existovala pouze krátce v raném období planety, kdy byl její povrch ještě zcela roztavený. Molekuly vody byly rozbíjeny slunečním zářením na jednotlivé atomy a unikaly do vesmíru. Teprve pozdější pokles teploty vedl k tuhnutí povrchu. Řečeno jinými slovy: na Venuši neexistovaly žádné oceány.

Ačkoliv je velmi obtížné prověřit tyto hypotézy, je to zcela jistě klíčová otázka. Jestliže někdy na povrchu Venuše existovala kapalná voda, planeta se snad mohla krátce nacházet ve fázi, kdy byla obyvatelným tělesem.

Počítačový model však předem nevylučuje možnost, že srážky s kometami mohly dopravit na Venuši po ztuhnutí povrchu dodatečné množství vody. Takovéto srážky vedly k vytvoření látek, z kterých snad mohl za přítomnosti vody vzniknout primitivní život.

Je však ještě mnoho otevřených otázek. „Ještě mnohem rozsáhlejší počítačové modelování systému magmatický oceán-atmosféra a jeho vzájemného ovlivňování je nutné k lepšímu pochopení vývoje rané fáze planety Venuše,“ říká Eric Chassefière.

Data poskytovaná sondou Venus Express se ukázala být rozhodující pro vytváření těchto počítačových modelů. Sonda i nadále pokračuje ve výzkumu Venuše.

Zdroj: http://www.esa.int/export/esaCP/SEMQ9OLZLAG_index_0.html

autor: František Martinek