Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.

Černá díra Gaia BH1 má hmotnost 9,62krát větší než hmotnost Slunce a obíhá kolem jasné hvězdy podobné Slunci zhruba ve stejné vzdálenosti, v jaké obíhá planeta Země kolem naší mateřské hvězdy. Tento binární systém se nachází ve vzdálenosti 1 600 světelných roků od Země a jeho poloha se promítá do souhvězdí Hadonoše. Předpokládá se, že Mléčná dráha obsahuje přinejmenším 100 milionů černých děr hvězdné velikosti, neznámý podíl z tohoto počtu se nachází v binárních systémech.
Seznam známých a podezřelých černých děr představuje zhruba 20 potvrzených černých děr v rentgenových dvojhvězdách a dalších 50 rentgenových zdrojů je podezřelých z toho, že obsahují černé díry na základě jejich vlastností v oboru rentgenového záření. A dále několik klidných rentgenových dvojhvězd, v nichž jsou černé díry podezřelé vzhledem k dynamickým vlastnostem, a rovněž izolovaní kandidáti na černé díry objevení prostřednictvím gravitační mikročočky.
Černá díra Gaia BH1 je odlišná v několika ohledech od jiných známých černých děr ve dvojhvězdách – je pouze 1 600 světelných roků daleko a je velmi jasná.
Společně s nedostatkem materiálu z akrečního disku a skutečnosti, že zářící hvězda je klidná a pomalu rotuje, umožňuje to studovat systém velmi detailně v optickém oboru, než je běžné pro černé díry v rentgenových dvojhvězdách.
"Toto je první jednoznačná detekce Slunci podobné hvězdy obíhající kolem černé díry v naší Galaxii,“ říká Kareem El-Badry, astrofyzik na Harvard & Smithsonian’s Center for Astrophysics and the Max Planck Institute for Astronomy.
Kareem El-Badry se svými spolupracovníky původně identifikoval systém Gaia BH1 jako potenciálně obsahující černou díru na základě analýzy dat z evropské družice Gaia mapující charakteristiky hvězd v naší Galaxii. Družice Gaia zachytila nepatrné nepravidelnosti v pohybu hvězdy způsobené gravitací neviditelného hmotného objektu.
K výzkumu systému v mnohem větším detailu autoři použili spektrograf Gemini Multi-Object Spectrograph instalovaný na dalekohledu Gemini North, který měřil rychlost doprovázející hvězdy obíhající kolem černé díry a poskytl velmi přesná měření její oběžné periody.
Následná pozorování pomocí dalekohledu Gemini byla rozhodující k vymezení oběžného pohybu a odtud i hmotnosti obou složek systému Gaia BH1. To umožnilo výzkumníkům identifikovat centrální těleso jako černou díru s hmotností zhruba 10krát převyšující hmotnost Slunce.
„Když jsme měli k dispozici první náznaky, že systém obsahuje černou díru, bylo to pouze jeden týden předtím, kdy se oba objekty nacházely nejblíže k sobě na svých oběžných drahách,“ říká Kareem El-Badry. „Měření jsou v tomto okamžiku zásadní k přesnému určení hmotnosti těles binárního systému. Schopnost dalekohledu Gemini k poskytnutí rychlých opakovaných pozorování byla rozhodující k úspěchu projektu. Jestliže bychom zmeškali toto úzké okno, museli bychom čekat další rok.“
Článek byl publikován v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.
Zdroj: https://www.sci.news/astronomy/gaia-bh1-11364.html a https://scitechdaily.com/astronomers-discover-closest-black-hole-to-earth-in-our-cosmic-backyard/
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí