Čína plánuje zdvojnásobit velikost své vesmírné stanice

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) bude vyřazena z provozu v roce 2030 po více než 32 letech nepřetržité služby. Přirozeně vyvstávají otázky, co nahradí tuto stanici, která sloužila jako bašta pro životně důležitý výzkum a mezinárodní spolupráci ve vesmíru. Čína v minulosti naznačila, že její vesmírná stanice Tiangong („nebeský palác“) bude nástupcem a rivalem ISS a nabídne astronautům z jiných zemí alternativní platformu pro provádění výzkumu na nízké oběžné dráze. V rámci toho Čína nedávno oznámila plány na zdvojnásobení velikosti Tiangongu v příštích letech.

Toto oznámení bylo sdíleno ve středu 4. října 2023 během 74. Mezinárodního astronautického kongresu (IAC 2023) v Baku v Ázerbájdžánu. Podle Čínské akademie vesmírných technologií (CAST) budou k Tiangongu přidány tři další moduly. Toto rozšíření bude doprovázeno prodloužením provozní životnosti stanice. V současnosti se stanice skládá ze základního modulu Tianhe (Nebeská harmonie) a dvou laboratorních modulů Wentian (Hledání nebes) a Mengtian (Snění o nebesích).

Podle prohlášení CAST bude Tiangong v provozu déle než 15 let, tedy o 10 let více, než bylo dříve oznámeno. To znamená, že Čína má v úmyslu udržet Tiangong v provozu až do roku 2037 nebo později, několik let poté, co bude ISS vyřazena z provozu a odstraněna z oběžné dráhy. V době psaní tohoto článku byla stanice plně funkční od konce roku 2022 (celkem 894 dní) a posledních 764 dní byla obsazena posádkou. Stanice hostila 15 taikonautů (maximálně tři najednou) a krouží ve výšce 340 až 450 km.

Po přidání dalších tří modulů bude stanice vážit 180 tun, což je stále jen 40 % hmotnosti ISS. Nicméně modernizovaný Tiangong bude údajně schopen pojmout maximálně šestičlennou posádku, což je jen kousek od současné kapacity sedmičlenné posádky ISS. Tyto plány jsou v souladu s opakovanými prohlášeními Číny, že mají v úmyslu stát se v tomto století „velmocí“, která bude konkurovat NASA a dalším velkým vesmírným agenturám. V loňském roce čínská státní média uvedla, že „několik zemí“ požádalo o vyslání svých astronautů na čínskou stanici.

Předmětem stanice Tiangong bylo jedno ze dvou globálních síťových fór pořádaných Čínskou společností pro astronautiku (CSA) na IAC 2023, které zahrnovalo témata „Mezinárodní spolupráce na čínské vesmírné stanici“ a „Mezinárodní výzkumná stanice Měsíce“ (ILRS). ILRS, společné úsilí mezi Čínou a Roskosmosem (Rusko), také představuje touhu Číny stát se supervelmocí ve vesmíru. Když to bylo poprvé oznámeno v červnu 2021, Čína naznačila, že ILRS bude konkurovat programu Artemis.

Čína v současné době hledá mezinárodní partnery pro oba projekty. Bohužel čínské pokusy získat další země, aby se připojily k programu Tiangong, utrpěly mírný neúspěch, když Evropská kosmická agentura (ESA) začátkem tohoto roku oznámila, že se nezúčastní. ESA již léta jedná s Čínou a vyjádřila zájem o vyslání evropských astronautů na Tiangong. V lednu však generální ředitel ESA Josef Aschbacher během výročního tiskového brífinku v Paříži uvedl následující:

„Jsme velmi zaneprázdněni podporou a zajišťováním našich závazků a aktivit na Mezinárodní vesmírné stanici, kde máme řadu mezinárodních partnerů. V tuto chvíli nemáme ani rozpočtovou, ani politickou, řekněme, zelenou ani záměr zapojit se do čínské vesmírné stanice.“

Čína udržuje politiku soupeření s NASA, protože byla izolována od programu ISS a byla jí zakázána spolupráce s NASA. Tiangong se stal symbolem této nové situace a Čína doufá, že zaplní prázdnotu po ISS a stane se novou platformou, kde bude probíhat lukrativní vesmírný výzkum. Rusko mezitím oznámilo podobné plány na vybudování nástupnické stanice sestávající ze šesti modulů, které by mohly pojmout až čtyři kosmonauty. Také pozvali své partnery ve skupině BRICS (Brazílie, Indie, Čína a Jižní Afrika), aby do této stanice přispěli modulem.

Zdroj: https://phys.org/news/2023-10-china-size-space-station.html

autor: František Martinek