Čína představila svůj plán přistání lidí na Měsíci

Dne 3. listopadu 2026 zveřejnil Wang Xiang – zástupce hlavního konstruktéra čínského programu pilotovaných kosmických letů a hlavní konstruktér programu průzkumu Měsíce – oficiální prohlášení, v němž podrobně popisuje plány na pilotovanou misi k Měsíci. Podle navržené koncepce provede Čína dva starty pomocí rakety Dlouhý pochod 10 (Long March 10). Do vesmíru tak vyšle lunární modul Lan-jüe (Lanyue) a pilotovanou kosmickou loď Meng-čou (Mengzhou), které se následně na oběžné dráze kolem Měsíce setkají. Dva z tříčlenné posádky tajkonautů poté přestoupí z kosmické lodi do lunárního modulu a sestoupí na povrch, kde budou provádět vědeckou činnost.

Tyto plány byly představeny v hlavním projevu, který Wang přednesl na 7. sympoziu o pilotovaných kosmických letech. Akce se konala ve dnech 31. října až 1. listopadu na Pekingské univerzitě letectví a kosmonautiky (Beihang University) v Pekingu. Letošní ročník přilákal více než 800 odborníků a vědců z oborů souvisejících s pilotovanými lety. Ti zde diskutovali o strategiích, technologiích a výzvách, kterým bude čínský vesmírný program čelit.

Tyto plány navazují na předběžná prohlášení učiněná v červenci 2023 na 9. čínském (mezinárodním) fóru o komerční kosmonautice. Jak tehdy uvedl zástupce hlavního inženýra Čang Chaj-lien z čínského Úřadu pro pilotované kosmické lety (CMSE), jednotlivé součásti mise by k Měsíci dopravily dvě rakety typu Long March-10. Součástí prezentace Čang Chaj-liena byla rovněž vizualizace přistávacího modulu, která se objevila na nástěnné malbě v prostorách čínského úřadu pro pilotovaný průzkum Měsíce.

Agentura CMSE představila veřejnosti návrh přistávacího modulu v září 2023 a počátkem roku 2024 mu oficiálně udělila název Lanyue („objetí Měsíce“). Od té doby vývoj rakety Long March 10, kosmické lodi Mengzhou a přistávacího modulu Lanyue rychle pokračoval a dosáhl několika klíčových milníků. Patřil mezi ně i loňský test přistávacího modulu na upoutaném laně, při němž se úspěšně simuloval sestup, navádění, řízení a vypnutí motorů.

Kosmická loď Mengzhou v červnu 2025 rovněž úspěšně absolvovala sérii zkoušek záchranného systému – konkrétně test přerušení startu z nulové výšky a test úniku v podmínkách maximálního dynamického tlaku. Raketa Dlouhý pochod 10 navíc již dříve v tomto roce úspěšně prošla demonstračním a ověřovacím testem v nízké výšce. Díky těmto vývojovým milníkům je Čína na dobré cestě k uskutečnění pilotované mise na Měsíc do roku 2030.

V rozhovoru pro čínská státní média CCTV Wang uvedl, že jejich plánovací strategie vychází ze dvou zásad a počítá s využitím různých variant techniky pro jednotlivé fáze mise. V rámci příprav na setkání těles na oběžné dráze Měsíce využije Čína svou vesmírnou stanici Tchien-kung (Tiangong) na nízké oběžné dráze Země k ověření funkčnosti raket, přistávacího modulu a kosmické lodi. Před samotným přistáním posádky proběhne také nepilotovaná mise přistávacího modulu Lanyue, jejímž cílem bude získat klíčové údaje o podmínkách na měsíčním povrchu.

Wang dále zdůraznil, že v rámci příprav na výpravy s lidskou posádkou budou všechny součásti mise nejprve otestovány v bezpilotním režimu:

„K vynesení verze kosmické lodi Mengzhou určené pro blízké okolí Země využijeme verzi rakety Dlouhý pochod 10 určenou pro lety v blízkosti Země. Cílem bude realizace misí ke kosmické stanici na nízké oběžné dráze Země, což umožní ověřit základní technologie rakety i kritické fáze návratu kosmické lodi do atmosféry a jejího přistání. Následně použijeme verzi rakety Dlouhý pochod 10 určenou pro lety k Měsíci k vynesení lunární verze lodi Mengzhou, která uskuteční přistání na Měsíci. Takto probíhá proces ověřování rakety: nejprve v blízkosti Země, poté u Měsíce.“

Pro fázi plánu odehrávající se v blízkosti Země bude využita raketa Dlouhý pochod 10A (CZ 10A) –varianta se dvěma stupni a bez pomocných motorů. Pro lunární misi poslouží standardní třístupňová verze s přídavnými pomocnými motory, která disponuje nosností 27 tun.

Čínský postupný přístup – „nejprve v blízkosti Země, poté u Měsíce“ – se velmi podobá současným plánům NASA. Předtím, než loď Orion s lidskou posádkou obletěla Měsíc v rámci mise Artemis II, vyslala NASA k Měsíci nepilotovanou loď (mise Artemis I), aby ověřila všechny klíčové systémy. Čínské plány na setkání těles na oběžné dráze se rovněž podobají revidovaným plánům NASA pro misi Artemis III, naplánovanou na příští rok; ta počítá se samostatným startem lodi Orion a systému pro přistání lidí na Měsíci (Human Landing System – HLS), jehož konkrétní podoba zatím nebyla stanovena.

„V rámci nepilotovaného letu prověříme co nejvíce klíčových technologií nezbytných pro následnou misi s posádkou. Patří sem start, let na oběžné dráze Měsíce, spojení s lodí Mengzhou, přistání a pobyt na měsíčním povrchu, opětovný vzlet a opětovné spojení s lodí Mengzhou,“ dodal Wang. „Cílem je zajistit, aby byl let s lidskou posádkou bezpečný a spolehlivý.“ Wang dále uvedl, že v rámci programu byly v jediném vývojovém rámci stanoveny systémové plány, technické normy a požadavky na kvalitu.

Dlouhodobá vize Číny zahrnuje vytvoření Mezinárodní lunární výzkumné stanice, jejíž výstavba má podle současných plánů začít v roce 2031 s využitím supertěžkých nosných raket Dlouhý pochod 9. Zapojení ruské agentury Roskosmos do tohoto projektu je v současné době nejisté, a to vzhledem k probíhající ruské válce na Ukrajině, která vedla k rekordně nízkému počtu ročních startů a ke zpoždění vývoje supertěžké rakety Jenisej. Podrobnosti o této základně zůstávají zatím poněkud nejasné; podle dostupných informací by se měla nacházet buď na povrchu Měsíce, nebo na jeho oběžné dráze.

Zdroj: https://www.universetoday.com/articles/china-unveils-their-plan-for-a-crewed-moon-landing

autor: František Martinek