V sobotu 7. listopadu zavládly na Hvězdárně Valašské Meziříčí, p. o. kosmické simulace a hry, které se těšily velkému zájmu zejména mladých účastníků vzdělávacího cyklu pod názvem „Základy orbitální mechaniky prostřednictvím her“. Finanční zdroje hvězdárny nejsou neomezené, tak se účastníci věnovali konstrukci kosmické rakety a prvním kosmickým letům zatím jen v herním prostředí Kerbal.
Klub je určen všem zájemcům od 15 let až do nekonečna. Vítáni jsou amatérští astronomové, pozorovatelé i úplní začátečníci. Jednou za 14 dní se scházíme na Hvězdárně Valašské Meziříčí, věnujeme se novinkám z astronomie, dějinám vědy, planetám, hvězdám, kosmickým sondám i experimentální fyzice z běžných domácích surovin a pomůcek. Když počasí dovolí, vyrážíme k dalekohledům, učíme se orientovat na obloze a pracovat s astronomickou technikou.
Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.
Na publikovaném snímku je Jupiterův měsíc Kallisto, jak jej zachytila sonda Galileo agentury NASA. Kallisto je třetím největším měsícem ve Sluneční soustavě a druhým největším z Jupiterových galileovských měsíců. Jeho povrch je prastarý a přímo vybízí k průzkumu. Nejedná se sice o tak lákavý cíl jako v případě Ganymeda či Europy – dalších dvou galileovských měsíců, u nichž existuje předpoklad přítomnosti podpovrchových oceánů – avšak Kallisto má jiné přednosti. Přistání na něm by mělo být o něco snazší.
Čínská národní vesmírná agentura (CNSA) hovoří o misi k soustavě Jupitera již od roku 2018. Projekt nese název Tchien-wen 4 (Tianwen-4) a naváže na úspěchy dalších nedávných misí, jako byla například Čchang-e 6 (Chang'e 6), která v roce 2024 dopravila na Zemi první vzorky z odvrácené strany Měsíce.
Mise Tchien-wen 4 sice nemá za cíl návrat vzorků, ale podle nejnovějších informací se pokusí o jiný, nesmírně náročný úkol: přistání na měsíci Kallisto. Agentura CNSA oznámila novou příležitost pro umístění vědeckého či technického vybavení (nákladu) na palubu sondy Tchien-wen 4, která zamíří k Jupiteru.
„Hlavním cílem mise Tchien-wen-4 je dosažení oběžné dráhy kolem planety Jupiter, průzkum měsíce Kallisto (včetně navedení na jeho oběžnou dráhu a přistání na jeho povrchu) a rozvoj vědeckého výzkumu Jupiterovy soustavy,“ uvádí oznámení. S cílem zvýšit efektivitu a pravděpodobnost úspěchu mise vyzývá čínská národní vesmírná agentura (CNSA) k předkládání návrhů vědeckých přístrojů, a to jak z Číny, tak od zahraničních partnerů.
Samotná sonda na oběžné dráze ponese 10 přístrojů; její vědecké vybavení bude zahrnovat různé kamery, zobrazovací zařízení a spektrometry, a také detektor částic či magnetometr. Oznámení se rovněž věnuje vybavení modulu určeného k přistání na měsíci Kallisto. „Plánuje se, že přistávací modul ponese dvě vědecká zařízení: analyzátor složení povrchu měsíce Kallisto a magnetometr,“ píše se v textu.
Analyzátor složení povrchu bude mít podobu Ramanova spektrometru. Tyto přístroje dokáží pomocí laserového paprsku analyzovat složení hornin a stávají se již standardní součástí planetárních misí. Například rover Perseverance agentury NASA využívá ultrafialový Ramanův spektrometr ke zkoumání mineralogie v jemném měřítku a k detekci organických látek. Stejný typ přístroje bude mít na palubě i připravovaný rover Rosalind Franklin agentury ESA, určený rovněž k výzkumu Marsu a ponese jej také evropský rover Idefix v rámci mise MMX (Martian Moons Explorer) japonské agentury JAXA.
Povrch Kallista je v malém měřítku nehomogenní. Nacházejí se zde malé světlé skvrny, které zřejmě tvoří čistý vodní led, a jiné oblasti, jež se jeví jako směs horniny a ledu. Ty jsou promíseny s rozsáhlejšími, tmavšími plochami, které nejsou tvořeny ledem. Spektrální určení je však nejisté. Přistávací modul mise Tchien-wen-4 by měl být díky svému Ramanovu spektrometru schopen stanovit složení těchto složek. Na povrchu se rovněž vyskytuje značné množství uhlíku; přístroj by měl být schopen rozlišit, zda jde o uhlík původní (prvotní), nebo o uhlík, který prošel změnami.
Zatímco ostatní Jupiterovy měsíce, jako je Ganymed, a zejména Europa, mají silné důkazy o podpovrchových oceánech, složení a struktura měsíce Kallisto je méně jistá. Zdá se, že je částečně diferencovaný a údaje magnetometru jsou nejednoznačné, pokud jde o oceán. Pokud by však Ramanův spektrometr přistávacího modulu Tchien-wen-4 dokázal určit, zda je některé složení jeho povrchu změněno vlivem vody, byl by to důkaz ve prospěch oceánu.
Dalším přístrojem přistávacího modulu bude povrchový magnetometr. Kombinací jeho dat s daty z magnetometru orbiteru lze oddělit ionosférické signály a signály z povrchu měsíce. To odhalí více o jeho nitru, zejména pokud jde o jeho potenciální podpovrchový oceán.
Bylo by hezké lépe porozumět měsíci Kallisto, protože se očekává, že s ostatními galileovskými satelity vznikl in situ, na rozdíl od některých jiných měsíců Sluneční soustavy. Některé z nich se zdají být zachycenými objekty. Pochopení Kallista je tedy cestou k pochopení samotného Jupitera, dominantní planety v naší soustavě.
Vnitřní stavba Kallista není zcela jasná, ale zdá se, že je diferencovaná – skládá se z několika ledových vrstev a jádra tvořeného horninami a kovy. Je možné, že se zde nachází i oceán slané vody, avšak to zdaleka není jisté.
Přistání na kterémkoliv z galileovských měsíců je náročné, přičemž Kallisto představuje pravděpodobně tu nejsnazší variantu. Ačkoliv z vědeckého hlediska možná není tím nejzajímavějším cílem, je rozhodně nejdostupnější. Nachází se totiž mimo extrémně silné radiační pásy Jupitera, kde je záření natolik intenzivní, že by mohlo poškodit citlivé přístroje již po krátké době. Příkladem může být sonda NASA Juno, která se pohybuje po velmi protáhlé oběžné dráze a do radiačních pásů proniká jen krátkodobě. I tak jsou však nejcitlivější části sondy Juno chráněny uvnitř titanového pouzdra.
Kallisto je ze všech čtyř galileovských měsíců od Jupitera nejdále. K přistání je tak potřeba méně paliva, s nímž je třeba nakládat úsporně. Sonda Tchien-wen-4 navíc může využít přitažlivost měsíce Kallisto k provedení gravitačního manévru, který jí usnadní navedení na oběžnou dráhu.
Kallisto se nachází dále od Jupitera než ostatní galileovské měsíce. Zbývající tři leží hlouběji v jeho magnetickém poli a silných radiačních pásech, což činí jejich průzkum mnohem nebezpečnějším. Úroveň radiace na povrchu Kallista je nižší, a proto nepředstavuje takovou zátěž pro citlivou elektroniku.
Dalším důvodem, proč je Kallisto vhodnějším cílem pro misi s přistáním na povrchu, je samotný charakter tohoto povrchu. Povrch Kallista je velmi starý, pokrytý krátery a geologicky stabilní. Ve srovnání například s měsícem Io jde o geologicky klidné místo. Měsíc Kallisto není vystaven silnému slapovému ohřevu ani neustálé sopečné činnosti, které sužují měsíc Io. Nenajdeme zde žádná pohoří ani sopky, pouze jeden starý kráter vedle druhého. Díky tomu je snazší vyhnout se nebezpečným překážkám; je totiž nepravděpodobné, že by se povrchové útvary zachycené na snímcích z oběžné dráhy změnily v době mezi pořízením těchto snímků a příletem přistávacího modulu.
Kallisto však stále představuje výzvu. Je to měsíc bez atmosféry, což s sebou přináší specifické obtíže. Využití atmosféry k brzdění zde nepřipadá v úvahu. Časová prodleva signálu se navíc pohybuje v rozmezí přibližně 35 až 50 minut, takže obousměrná komunikace trvá dvojnásobek této doby. To znamená, že přistání musí proběhnout zcela autonomně.
Nejlepší snímky povrchu pocházejí z mise Galileo; tato sonda však zachytila většinu povrchu měsíce pouze v nízkém rozlišení. Pouze některé menší oblasti byly nasnímány s vyšším rozlišením, v řádu desítek metrů na pixel.
Zdroj: https://www.universetoday.com/articles/china-signals-its-intention-to-land-on-jupiters-moon-callisto
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí