Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.
V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.
Čínské lunární vozítko „Nefritový králík“ ukončilo svoji činnost
04.08.2016
Čínské lunární vozítko „Jutu“ (Nefritový králík), které zkoumalo povrch Měsíce od prosince 2013, ukončilo svoji práci. Informovala o tom ve středu 3. srpna 2016 agentura China News Service s odkazem na prohlášení čínské Státní správy pro vědu, techniku a obranný průmysl (SASTIND).
Čína vyslala na Měsíc lunární vozítko „Jutu“ v roce 2013. Bylo to na palubě nosné rakety Dlouhý pochod se sondou Čchang-e 3.
Vozítko přistálo v kráteru Záliv duhy 14. prosince 2013 a stalo se od roku 1976 prvním umělým objektem po sovětské „Luně-24“, který provedl měkké přistání na Měsíci.
Podle Státní správy pro vědu, techniku a obranný průmysl (SASTIND) lunární vozítko provádělo výzkum měsíčního povrchu 31 měsíců, čímž překonalo předpokládanou dobu činnosti o 19 měsíců. V průběhu své činnosti vyplnilo velké množství náročných úkolů, včetně prvních snímků geologických vrstev Měsíce.
Čínský program výzkumu Měsíce „Čchang-e“ má tři etapy:
oblet kolem Měsíce – sondy „Čchang-e 1“ a „Čchang-e 2“
přistání na povrchu Měsíce – sondy „Čchang-e 3“ a „Čchang-e 4“
návrat z Měsíce na Zemi – sondy „Čchang-e 5“ a „Čchang-e 6“
V roce 2017 Čína plánuje vypustit z kosmodromu Wenchang sondu „Čchang-e 5“, jejíž mise spočívá v přistání na Měsíci, sběru vzorků a návrat na Zemi.
Již dříve náměstek šéfa pilotovaného kosmického programu Číny Zhang Yulin sdělil, že je Čína připravena do roku 2036 poslat na Měsíc svoje astronauty. Podle něj potřebuje Čína 15-20 let na to, aby vysadila astronauty na povrch Měsíce s použitím vlastních projektů v kosmickém odvětví.
autor: Naďa Lenžová
Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz