Po dvouleté přestávce organizuje hvězdárna pro děti a mládež astronomické tábory. Podobně jako v předchozích letech nabízíme pobytový tábor pro starší a odvážnější děti, které se nebojí vícedenního pobytu mimo domov, i tzv. příměstský tábor, kdy děti docházejí každý den na hvězdárnu. Obě akce jsou koncipovány jako vzdělávací, naším cílem však není děti zahlcovat informacemi, ale nabídnout jim smysluplnou rekreaci plnou her, zábavných úkolů, dobrovolných sportovních aktivit a především odpočinku pod hvězdnou oblohou při nočních pozorováních.
Poslední roky jsou na Hvězdárně Valašské Meziříčí ve znamení velkých změn v základní infrastruktuře celého areálu. Zatím většina změn probíhala tak trochu skrytě, ať už proto, že se jednalo o opravy či úpravy interiérů nebo proto, že byla skryta za hradbou stromů. První velkou změnou bylo vybudování nového objektu Kulturního a kreativního centra na ulici J. K. Tyla a nyní se dostáváme do další etapy, která je svou povahou velmi zřetelná. Jedná se o komplexní revitalizaci oplocení a areálu hvězdárny.
Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.
Jupiterova atmosféra a oblaka fascinují pozorovatele vesmíru po staletí, protože jejich vícebarevné, vířivé vrstvy lze snadno pozorovat výkonnými dalekohledy na Zemi. Kosmická sonda NASA s názvem Juno však posunula laťku v našem chápání atmosférických útvarů Jupitera na vyšší úroveň a odhalila je v dechberoucích detailech. Patří sem snímky mohutných bouřek s blesky, mraků pohlcujících jiné mraky, polárních vírů a silných tryskových proudů. Navzdory kráse a úžasnosti Jupitera si vědci stále lámou hlavu nad procesy probíhajícími hluboko uvnitř jeho atmosféry, které vedou k těmto neuvěřitelným útvarům.
Tým vědců z NASA a akademické obce nyní poskytl nové poznatky o vnitřních mechanismech Jupiterovy atmosféry a jejich zjištění byla publikována 8. ledna 2026 v časopise The Planetary Science Journal. Prostřednictvím série počítačových modelů určených k simulaci vnitřních mechanismů Jupitera se tým primárně zaměřil na zkoumání obsahu kyslíku v Jupiterově atmosféře.
Po použití kombinace chemického a hydrodynamického modelu tým zjistil, že Jupiter obsahuje přibližně jedenapůlkrát více kyslíku než Slunce. Tým navíc zjistil, že cirkulační vzorce v Jupiterově atmosféře jsou mnohem pomalejší, než se dříve předpokládalo. Objev vyššího než očekávaného obsahu kyslíku na Jupiteru by mohl vědcům pomoci vymezit modely formování a vývoje planet, a to jak pro planety ve Sluneční soustavě, tak i mimo ni.
„Toto je dlouhodobá debata v planetárních studiích,“ řekl Jeehyun Yang, postdoktorandský výzkumník na University of Chicago a hlavní autor studie. „Je to důkaz toho, jak nejnovější generace výpočetních modelů může transformovat naše chápání jiných planet.“
Množství kyslíku v atmosféře Jupitera je téměř zanedbatelné ve srovnání s vodíkem a heliem, které z velké části tvoří největší planetu Sluneční soustavy. Tato zjištění však zásadně mění naše chápání Jupitera, složení a chování jeho atmosféry. Jupiter nejenže pomáhá vědcům lépe pochopit, jak se naše Sluneční soustava formovala a vyvíjela, ale často se používá i jako analogie pro exoplanety typu plynných obrů.
Od svého příletu do Jupiterova systému 4. července 2016 sonda Juno zásadně změnila naše chápání největší planety Sluneční soustavy a zároveň poskytla vynikající snímky. Patří mezi ně objev, že Jupiterovy póly vykazují několik vírů, na rozdíl od jednoho velkého víru na Saturnu, a také zjištění, že Jupiteru potenciálně chybí pevné skalnaté jádro a místo toho má „rozmazané“ jádro složené z těžkých prvků smíchaných s vodíkem.
Juno navíc získala neuvěřitelné snímky a shromáždila průlomová data týkající se čtyř galileovských měsíců Jupitera: Io, Europy, Ganymeda a Kallisto. Patří mezi ně snímky extrémní sopečné aktivity na Io, zjištění, že tloušťka ledové skořápky Europy se na povrchu liší, potvrzení, že Ganymed má vlastní magnetické pole, a zjištění, že Kallisto má vnitřní aktivitu, přestože je tvořen převážně ledem.
Mise sondy Juno byla prodloužena do září 2025 s plány pokračovat ve výzkumu, dokud jí nedojdou pohonné látky nebo dokud nepřestane fungovat. V tomto okamžiku NASA plánuje úmyslně nechat sondu Juno vniknout do Jupiterovy atmosféry, aby se zabránilo kontaminaci galileovských měsíců pozemskými mikroby. Podobné „odchody do důchodu“ byly použity u sondy Galileo na Jupiteru a sondy Cassini u Saturnu v září 2003, respektive 2017.
Jaké nové poznatky o nitru Jupitera vědci učiní v nadcházejících letech a desetiletích? Co může nitro Jupitera vědcům i nadále ukázat o formování a vývoji planet, a konkrétně o exoplanetách? Kolik dalších dat Juno shromáždí před koncem své mise? Ukáže až čas.
Zdroj: https://www.universetoday.com/articles/whats-really-going-on-inside-jupiter-new-models-offer-clues
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí