Poslední roky jsou na Hvězdárně Valašské Meziříčí ve znamení velkých změn v základní infrastruktuře celého areálu. Zatím většina změn probíhala tak trochu skrytě, ať už proto, že se jednalo o opravy či úpravy interiérů nebo proto, že byla skryta za hradbou stromů. První velkou změnou bylo vybudování nového objektu Kulturního a kreativního centra na ulici J. K. Tyla a nyní se dostáváme do další etapy, která je svou povahou velmi zřetelná. Jedná se o komplexní revitalizaci oplocení a areálu hvězdárny.
Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.
V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Objekt s označením 2025 MN45 je velký 710 metrů a nachází se v hlavním pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. Jeho otočka trvá pouhých 1,88 minuty. Tento objev, spolu s objevem dalších 18 rychlých rotujících planetek, představuje první publikované vědecké výsledky z projektu Legacy Survey of Space and Time (LSST) observatoře Vera C. Rubin a byl zveřejněn 7. ledna 2026 v časopise Astrophysical Journal Letters. Data byla pořízena v dubnu a květnu 2025 během uvádění přístrojů dalekohledu do provozu.
„Observatoř Vera Rubin objeví věci, o kterých nikdo ani nevěděl, že by je měl hledat,“ říká Luca Rizzi, programový ředitel NSF pro výzkumnou infrastrukturu. „Až začne projekt Legacy Survey of Space and Time, k tomuto obrovskému rotujícímu asteroidu se připojí lavina nových informací o našem vesmíru, které budou zachyceny každou noc.“
Za normálních okolností mají objekty v pásu asteroidů tendenci rotovat rychlostí delší než za 2,2 hodiny, v takzvané spinové bariéře. Rychlejší rotace obvykle vede k rozpadu asteroidu na menší kusy nebo k rozdělení na binární objekt.
Rotační bariéra je určena několika faktory, včetně poměru ledového a skalnatého materiálu v objektu, jeho velikosti a toho, zda je asteroid jeden pevný kus nebo hromada suti z drobných kousků. Astronomové se domnívají, že „hromady suti“ jsou nejběžnějším typem asteroidů, ale 2025 MN45 se svou rychlou rotací rozhodně neřadí mezi ně.
Na zveřejněném obrázku je světelná křivka asteroidu 2025 MN45. Osa y znázorňuje jasnost asteroidu a osa x jeho fázi, neboli polohu v rotaci. Výsledná křivka zobrazuje kolísavou jasnost asteroidu během jeho rotace. Světelné křivky mohou vědcům pomoci určit rotační periodu asteroidu (celkovou dobu potřebnou k dokončení jedné otočky), velikost, tvar a povrchové vlastnosti.
„Je zřejmé, že tento asteroid se musí skládat z materiálu s velmi vysokou pevností, aby se udržel v jednom kuse, když se tak rychle otáčí,“ říká hlavní autorka studie Sarah Greenstreetová. „Vypočítali jsme, že by potřeboval kohezní pevnost podobnou pevné skále.“
Mezi dalšími objevenými asteroidy se na těsném druhém místě umístil 2025 MJ71, který se otáčí téměř stejně rychle, a to za 1,9 minuty na jednu otáčku.
Z 19 rychlých „rotátorů“ popsaných v novém článku se pouze jeden nachází mimo hlavní pás asteroidů. Před uvedením do provozu observatoře Vera Rubin se většina známých rychle rotujících planetek nacházela mezi tzv. blízkozemními objekty. Unikátní schopnosti nové observatoře umožňují detailní pozorování na větší vzdálenost než dříve a očekává se, že průzkum LSST přinese množství nových dat o pásu asteroidů a jeho okolí.
Klíčovou výhodou observatoře Vera C. Rubin, kromě toho, že má největší digitální kameru, jaká kdy byla vyrobena, je to, že dokáže opakovaně zkoumat noční oblohu a zachytit vše, co se na obloze noc co noc mění. Tyto změny se nazývají „tranzienty“ a zahrnují asteroidy, ale také vzdálené události, jako jsou supernovy a změny jasnosti proměnných hvězd. Během deseti let LSST také vytvoří podrobnou mapu Mléčné dráhy a pomůže astrofyzikům pochopit temnou hmotu katalogizací velikostí vzdálených galaxií.
Zdroj: https://www.universetoday.com/articles/rubin-observatory-spots-fastest-spinning-asteroid-ever
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí