Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.
Dávný dopad meteoritu na Mars
18.02.2014
Stovky tisíc velkých i malých kráterů představují jizvy na povrchu planety Mars. Byly vyhloubeny velkým množstvím planetek a komet, které se srazily s rudou planetou během její dosavadní historie. Důkazy o tom přinesly především kosmické sondy zkoumající planetu z oběžné dráhy.
Připojené obrázky ukazují oblast severní polokoule planety známou jako Hephaestus Fossae – pojmenovanou podle řeckého boha ohně – které byly pořízeny 28. 12. 2007 stereokamerou s vysokým rozlišením umístěnou na palubě evropské kosmické sondy Mars Express. Barevné podání snímku (vpravo dole) odpovídá výškovému profilu terénu: zelené a žluté odstíny představují svrchní vrstvu terénu, modrá a fialová barva byly použity pro hluboké prohlubně, jejichž dno leží až 4 km pod okolním terénem.
Na zobrazeném povrchu je rozeseto několik desítek impaktních kráterů nejrůznějších velikostí včetně největšího z nich o průměru 20 km (obrázek vlevo nahoře).
Dlouhé a klikatící se údolí, které se podobá říčnímu korytu, je neobyčejný důsledek téhož velkého impaktu, který vedl k vytvoření největšího kráteru.
Když malé kosmické těleso, jako je například planetka či kometa, narazí vysokou rychlostí do jiného většího tělesa ve Sluneční soustavě, dojde v místě dopadu mj. k silnému zahřátí povrchu. V případě velkého kráteru, který vidíme na připojeném obrázku, bylo uvolněné množství tepla tak velké, že to vedlo k rozbití a roztavení horniny – směsi kamení a prachu, a také hluboko ukrytého podpovrchového vodního ledu – čehož důsledkem byly mohutné toky vody, která zaplavila okolí vytvořeného kráteru. Před vyschnutím proudy bahnité tekutiny vyhloubily soustavu kaňonů, když stékaly po povrchu do níže položených míst.
Roztavená směs horniny a vody byla také při impaktu vyvržena do okolí velkého kráteru, kde vytvořila téměř symetrický a dobře viditelný spad.
Na základě chybějících podobných struktur v okolí malých kráterů na tomto snímku se astronomové domnívají, že pouze mimořádně velké impakty – které jsou zodpovědné za vytvoření největších kráterů – byly schopny proniknout dostatečně hluboko k uvolnění rezervoáru zmrzlé vody nacházející se pod povrchem planety Mars.
Evropská sonda Mars Express byla k Marsu vyslána 2. 6. 2003, na oběžnou dráhu byla navedena 25. 12. 2003. Sonda stále funguje a pořizuje nová data.
Zdroj: http://www.esa.int/spaceinimages/Images/2009/06/The_flood_after_the_impact
autor: František Martinek
Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz