Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.

Pomocí kamery Dark Energy Camera (DECam) na dalekohledu Víctor M. Blanco o průměru 4 metry, který je vybudován na observatoři Cerro Tololo Inter-American Observatory, byl pořízen působivý detailní snímek spirální galaxie s příčkou s označením Messier 83 (zkráceně M83). Nádherný snímek zachycuje galaxii, která je od nás vzdálená 15 miliónů světelných roků a její poloha se promítá do jižního souhvězdí Hydry. Její spirální ramena jsou lemována tmavými liniemi prachu a jsou doslova „posypána“ načervenalými oblaky plynného vodíku, kde probíhá intenzivní tvorba hvězd.
Galaxie Messier 83 byla objevena v roce 1752. Vůči nám je orientována tak, že je k nám při pohledu ze Země téměř zcela natočena z profilu – sledujeme ji při pohledu od jejího pólu. Znamená to, že astronomové mohou pozorovat její spirální strukturu v nevídaných detailech.
Galaxie známá rovněž pod označením M83, Jižní vírová galaxie nebo NGC 5236, má průměr zhruba 50 000 světelných roků, což znamená, že je v porovnání s naší Galaxií mnohem menší, má asi poloviční průměr než Mléčná dráha.
Galaxie M83 je prominentním členem skupiny galaxií známé jako skupina Centaurus A/M83 Group, která rovněž zahrnuje zaprášenou galaxii NGC 5128 a nepravidelnou galaxii NGC 5253, které jsou součástí této kupy galaxií.
K vytvoření nového působivého pohledu na galaxii použila Monika Soraisam z University of Illinois se svými spolupracovníky šest různých filtrů na kameře DECam.
Filtry umožnily astronomům udělat výběr, které vlnové délky světla dopřejí nejlepší pohled na oblohu. To je rozhodující pro vědecká pozorování, když astronomové požadují velmi specifické informace o objektu, ale také umožňují pořídit barevné snímky podobné tomu, který byl vytvořen v případě galaxie M83.
Pozorování nebeských objektů pomocí několika odlišných filtrů znamená, že tak mohou být studovány rozdílné detaily. Například tmavé úponky kroutící se napříč galaxií M83 jsou ve skutečnosti linie prachu, které blokují světlo hvězd. Naproti tomu shlukující se jasné červené skvrny jsou způsobeny žhnoucím horkým plynným vodíkem, který se ztotožňuje s centry vznikajících hvězd.
Prašné táhnoucí se proudy a dynamicky ionizovaný plyn mají odlišné teploty a jsou tudíž viditelné na rozdílných vlnových délkách.
Filtry dovolují pozorovaní odděleně na jednotlivých vlnových délkách a posléze získaná data zkombinovat do jednoho kompletního snímku. Celkem všech 163 jednotlivých expozicí pomocí kamery DECam, s celkovou dobou trvání expozice více než 11,3 hodiny, umožnilo vytvoření tohoto úchvatného portrétu galaxie M83.
„Pozorování galaxie Messier 83 jsou součástí stále pokračujícího programu za účelem vytvoření atlasu jevů proměnných v čase zahrnující jižní galaxie, připravovaného pro Rubin Observatory’s Legacy Survey of Space and Time,“ říká Monika Soraisam.
Zdroj: http://www.sci-news.com/astronomy/dark-energy-camera-messier-83-09337.html
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí