Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.
Energetická neutrina ze vzdálené galaxie naznačují překvapivý původ: atomy helia rozrušené ultrafialovým světlem v blízkosti černé díry, což mění to, co jsme si mysleli, že víme o kosmických výtryscích. V hlubokém vesmíru se energetická neutrina obvykle objevují spolu se záblesky záření gama. Galaxie NGC 1068 se však chová jinak – vysílá silný proud neutrin s překvapivě malým množstvím záření gama, což vědcům přináší kosmickou záhadu.
Nová studie nabízí odvážné vysvětlení: atomy helia ve výtrysku galaxie se srážejí s intenzivním ultrafialovým světlem v blízkosti jejího středu. Tyto srážky rozbíjejí atomy „na kusy“ a uvolňují neutrony, které se rozpadají na neutrina, aniž by vyzařovaly mnoho záření gama.
Tento objev vrhá nové světlo na extrémní podmínky v blízkosti supermasivních černých děr, jako je ta v NGC 1068, a dokonce i ta v naší Galaxii. Rovněž prohlubuje naše chápání interakce záření a subatomárních částic, což může připravit půdu pro budoucí objevy ve vědě a technice.
Záhada neutrin v galaxii Chobotnice
Hluboko pod antarktickým ledem se nachází pozoruhodný vědecký přístroj – tisíce senzorů, které fungují jako „oči“ a jsou schopny detekovat jednu z nejnepolapitelnějších částic vesmíru: neutrino. Nedávno tyto senzory zachytily něco nečekaného. Ve vzdálené galaxii NGC 1068, známé také jako galaxie Chobotnice, vědci zaznamenali neobvykle silný výbuch neutrin. Záhadou tohoto objevu však je, že přišel s velmi malým množstvím záření gama, které se obvykle objevuje spolu s energetickými neutriny.
Senzory jsou součástí neutrinové observatoře IceCube, rozsáhlého experimentu zabudovaného do kilometru krychlového čistého antarktického ledu. Tým teoretických fyziků z Kalifornské univerzity, Univerzity v Ósace a Kavliho institutu Tokijské univerzity nyní přichází s novou odvážnou myšlenkou. Domnívají se, že neutrina z NGC 1068 mohou vznikat zcela jiným způsobem, než se předpokládalo, což otevírá novou vzrušující kapitolu v částicové astrofyzice.
Proč jsou neutrina tak nepolapitelná?
Neutrina jsou malé subatomární částice, které téměř neinteragují s hmotou. Na rozdíl od jiných částic, jako jsou elektrony, mohou neutrina procházet přímo planetami, hvězdami, a dokonce i naším tělem, aniž by zanechala stopy. Proto je tak těžké je detekovat. 5 160 senzorů IceCube bylo postaveno tak, aby zachytily vzácné okamžiky, kdy neutrino interaguje s ledem a vytvoří nabitou částici, která zanechá detekovatelnou stopu.
„K pozorování hvězd máme teleskopy, které využívají světlo, ale mnohé z těchto astrofyzikálních systémů vyzařují také neutrina,“ řekl Alexander Kusenko, profesor fyziky a astronomie na UCLA a vedoucí pracovník Kavliho IPMU. „K pozorování neutrin potřebujeme jiný typ dalekohledu, a tím je detektor, který máme na jižním pólu.“
Nečekaná data z NGC 1068
Neutrinový teleskop IceCube detekoval velmi energetická neutrina přicházející z NGC 1068 doprovázená slabým tokem gama záření, což naznačuje, že tato neutrina mohla vzniknout jiným způsobem, než se dosud předpokládalo. Data z NGC 1068 jsou zajímavá, protože se předpokládá, že energetická neutrina z aktivních galaktických center obvykle vznikají interakcí mezi protony a fotony, při níž vzniká záření gama srovnatelné intenzity. Energetická neutrina jsou tedy obvykle spojována s energetickým zářením gama.
Záření gama z NGC 1068 je výrazně nižší, než se očekávalo, a vykazuje výrazně odlišný spektrální profil. Tradiční modely, včetně těch založených na srážkách protonů s fotony a emisi z oblasti horkého plazmatu galaxie byly široce používány k vysvětlení takových neutrinových signálů, ale narazily na teoretická omezení, což vedlo k hledání nového vysvětlení.
Vzniká nová teorie neutrin
V novém článku publikovaném v časopise Physical Review Letters Alexander Kusenko a jeho kolegové naznačují, že vysokoenergetická neutrina z galaxie NGC 1068 vznikají především rozpadem neutronů při rozpadu jader hélia ve výtryscích této galaxie pod vlivem intenzivního ultrafialového záření. Když se tato jádra helia srazí s ultrafialovými fotony vyzařovanými centrální oblastí galaxie, rozpadnou se a uvolní neutrony, které se následně rozpadnou na neutrina. Energie vznikajících neutrin odpovídají pozorováním.
Kromě toho elektrony vzniklé při těchto jaderných rozpadech interagují s okolními radiačními poli a vytvářejí záření gama, které odpovídá pozorované nižší intenzitě. Tento scénář elegantně vysvětluje, proč signál neutrin dramaticky zastiňuje emisi záření gama, a vysvětluje odlišné energetické spektrum pozorované jak u neutrin, tak u záření gama.
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí