Družice Chandra slaví 10. narozeniny

Astronomové nedávno oslavili 10. výročí vypuštění astronomické observatoře Chandra X-ray Observatory. Před 10 roky, 23. července 1999, byla na oběžnou dráhu kolem Země dopravena v nákladovém prostoru raketoplánu Columbia v rámci mise STS-93.

Třetí ze čtyř velkých kosmických observatoří NASA – družice Chandra – umožnila astronomům zatím nejpodrobnější pohled do vesmíru v oboru vysokých energií, tj. v oblasti rentgenového záření. Tato kosmická observatoř slouží k pozorování jak blízkých komet, tak vzdálených černých děr.

„Objevy, realizované pomocí družice Chandra, jsou skutečně udivující a vnesly velké změny do našich znalostí o vesmíru a jeho podstatě,“ říká Martin Weisskopf, vědecký pracovník Marshall Space Flight Center, NASA.

Kosmická observatoř Chandra rovněž získala přesvědčivé důkazy, podporující existenci temné hmoty, tj. neviditelné látky. Jak astronomové předpokládají, tvoří zhruba jednu čtvrtinu celkové hmoty vesmíru.

Vědci rovněž využili observatoř velikosti autobusu ke studiu temné energie – nejexotičtější síly způsobující zvyšování rychlosti rozpínání vesmíru. Chandra nezávisle na jiných pozorováních potvrdila, že temná energie je reálná síla.

Družici Chandra vyrobila společnost Northrop Grumman Corp. a její hmotnost je téměř 5 tun. Jak už bylo uvedeno, na oběžnou dráhu kolem Země ji dopravil raketoplán Columbia. Družice společně s urychlovacím stupněm byla nejhmotnějším nákladem, jaký byl pomocí raketoplánu dopraven do vesmíru.

V nejvzdálenějším bodě své dráhy kolem Země se družice Chandra vzdaluje až do jedné třetiny vzdálenosti Měsíce. V současné době již dvakrát překonala plánovanou životnost 5 let, uskutečnila téměř 10 000 jednotlivých pozorování, což jí zabralo více než 60 000 hodin pozorovacího času.

„Družice Chandra výrazně rozšířila naše vědecké poznatky o původu vesmíru,“ říká Dave DiCarlo, viceprezident a generální manažer kosmické divize Northrop Grumman. „Otevřela nové obzory výzkumu pro astronomy celého světa, poskytla nové technologie a vyzkoušela techniku, která byla použita při vývoji nových generací kosmických observatoří.“

„Projekt velkých observatoří, jehož je Chandra největší součástí, ukazuje, proč astronomové potřebují tak mnoho přístrojů, jak jen je to možné. Hledají odpovědi na důležité otázky o původu a stavbě vesmíru,“ říká Ed Weiler, spolupracovník NASA.

Dalšími velkými observatořemi NASA jsou Hubble Space Telescope HST, Compton Gamma Ray Observatory CGRO a Spitzer Space Telescope SST. Na rozdíl od HST není družice Chandra uzpůsobena pro průběžné opravy, protože obíhá kolem Země po velmi vzdálené oběžné dráze. Současné parametry dráhy jsou 14 400 až 134 400 km od povrchu Země, oběžná doba 63,5 hodiny.

Nové informace z družice Chandra X-ray Observatory byly využity k vytvoření tohoto zdokonaleného obrázku objektu E0102, představujícího explodovanou velmi hmotnou hvězdu v blízké nepravidelné galaxii s názvem Malý Magellanův oblak (Small Magellanic Cloud), nacházející se ve vzdálenosti 190 000 světelných roků. První pozorování tohoto objektu uskutečnila družice Chandra zhruba měsíc po svém vypuštění. Celé označení tohoto zbytku po výbuchu supernovy je 1E 0102.2-7219.

Zdroj: http://www.spaceflightnow.com/news/n0907/23chandra/

autor: František Martinek