Družice Herschel studovala střed naší Galaxie

Astronomická observatoř Herschel Space Observatory pro oblast infračerveného záření, kterou provozuje Evropská kosmická agentura ESA, uskutečnila detailní pozorování překvapivě horkého molekulárního plynu, který buď obíhá nebo padá směrem na superhmotnou černou díru nacházející se v centru naší Galaxie.

Naše galaktická černá díra se nachází v regionu Sagittarius A* (zkráceně Sgr A*), což je označení známého zdroje rádiového záření v této oblasti. Její hmotnost je odhadována na 4 milióny hmotností Slunce. Od Země ji dělí vzdálenost 26 000 světelných roků.

Dokonce i v této vzdálenosti je k nám několiksetkrát blíže než v jiných galaxiích a vytváří tak ideální přírodní laboratoř ke studiu prostředí v okolí těchto záhadných objektů.

Obrovské množství prachu, ležící v rovině naší Galaxie mezi jejím středem a Sluncem, nám brání při pozorování superhmotné černé díry v oboru viditelného světla. Avšak záření v oboru dalekého infračerveného záření je schopno skrz tato oblaka prachu proniknout. Pozorování pomocí družice Herschel tak umožnilo vědcům studovat velmi detailně neklidné prostředí v blízkosti středu naší Galaxie, v blízkém okolí superhmotné černé díry.

Družice detekovala velmi rozmanité jednoduché molekuly v srdci Mléčné dráhy, jako je například oxid uhelnatý, vodní pára či kyanovodík. Na základě analýzy charakteristik těchto molekul byli astronomové schopni prozkoumat některé základní vlastnosti mezihvězdného plynu obklopujícího černou díru.

Největším překvapením však bylo zjištění, jak vzniká horký molekulární plyn v nejvnitřnější části Galaxie. Přinejmenším jeho část má teplotu kolem 1 000 °C. Je tedy mnohem teplejší než typická mezihvězdná oblaka, která obvykle mají teplotu pouhých několik desítek stupňů nad absolutní nulou (-273 °C).

Část tepla padá na vrub intenzivního ultrafialového záření přicházejícího z hvězdokupy tvořené hmotnými hvězdami, které se nacházejí velmi blízko středu Galaxie. Samotné však nejsou schopny vysvětlit naměřenou vysokou teplotu plynu.

Kromě záření hvězd předpokládá tým astronomů pod vedením Javiera Goicoechea (Centro de Astrobiología, Španělsko), také vyzařování v důsledku prudkých srážek silně zmagnetizovaných plynů v této oblasti, což může být rozhodujícím původcem těchto vysokých teplot. Takovéto nárazy mohou být generovány při kolizích mezi plynnými oblaky nebo působením hmoty, která proudí vysokou rychlostí od hvězd a protohvězd.

„Pozorování jsou rovněž v souladu s proudy horkého plynu urychlovaného směrem na zdroj Sgr A* a padajícího přesně do středu Galaxie,“ říká Javier Goicoechea. „Černá díra v centru naší Galaxie si možná právě připravuje oběd před zvídavým okem kosmické observatoře Herschel Space Observatory.“

Zdroj: http://www.esa.int/Our_Activities/Space_Science/

autor: František Martinek