Důkazy o existenci podpovrchového lávového tunelu na Venuši

University of Trento poprvé prokázala existenci prázdného lávového tunelu pod povrchem Venuše. Studie, publikovaná v časopise Nature Communications, je založena na radarových datech shromážděných sondou Magellan agentury NASA. Budoucí mise budou vybaveny pokročilými radarovými systémy schopnými detekovat další podpovrchové dutiny.

Sopečná aktivita není specifická pouze pro Zemi: stopy sopečné aktivity, jako jsou lávové tunely, byly nalezeny na Marsu a Měsíci. Nyní University of Trento prokázala existenci prázdného lávového tunelu i v hlubinách Venuše, planety, jejíž povrch a geologie byly z velké části formovány sopečnými procesy. Jeskyně byla identifikována pomocí analýzy radarových dat v rámci projektu financovaného Italskou kosmickou agenturou.

„Naše znalosti o Venuši jsou stále omezené a doposud jsme nikdy neměli možnost přímo pozorovat procesy probíhající pod jejím povrchem. Identifikace sopečné dutiny je proto obzvláště důležitá, protože nám umožňuje ověřit teorie, které byly po mnoho let pouze předpokládány,“ vysvětluje Lorenzo Bruzzone, koordinátor výzkumu, profesor telekomunikací a vedoucí laboratoře dálkového průzkumu Země na katedře informačního inženýrství a informatiky University of Trento. „Tento objev přispívá k hlubšímu pochopení procesů, které formovaly vývoj Venuše a otevírá nové perspektivy pro studium planety,“ dodává Lorenzo Bruzzone.

Nalezení lávových tunelů mimo Zemi není snadné. Protože se tyto jeskyně tvoří pod povrchem, obvykle zůstávají skryté a lze je spatřit pouze tehdy, když se část jejich stropu zřítí a vytvoří tak na povrchu planety viditelnou prohlubeň. Tato zhroucení mohou odhalit jak přítomnost lávového tunelu, tak i možný vstup do něj. Na Venuši je hledání ještě náročnější, protože planeta je pokryta hustými mraky, které blokují přímý pohled na povrch standardními kamerami, což nutí vědce spoléhat se na radarové snímky.

Mezi lety 1990 a 1992 mapoval povrch Venuše radar se syntetickou aperturou SAR, přístroj na palubě kosmické sondy Magellan agentury NASA. „Analyzovali jsme radarové snímky z Magellanu, kde se vyskytují známky lokalizovaných povrchových kolapsů, a to pomocí zobrazovací techniky, kterou jsme vyvinuli pro detekci a charakterizaci podpovrchových kanálů v blízkosti „střešních oken“ (skylight). Naše analýzy odhalily existenci velkého podpovrchového tunelu v oblasti Nyx Mons, oblasti pojmenované po řecké bohyni noci. Strukturu interpretujeme jako možný lávový tunel s odhadovaným průměrem přibližně jeden kilometr, tloušťkou stropu nejméně 150 metrů a hloubkou jeskyně nejméně 375 metrů,“ říká Bruzzone.

Fyzikální a atmosférické parametry Venuše by mohly podporovat vznik lávových tunelů. Venuše má ve skutečnosti nižší gravitaci a hustší atmosféru než Země, což by upřednostňovalo rychlé vytvoření silné izolační kůry ihned po opuštění lávového proudu.

Identifikovaný lávový tunel se zdá být širší a vyšší než tunely pozorované na Zemi nebo předpovězené pro Mars. Spadá na horní hranici toho, co vědci naznačovali (a v jednom případě i skutečně pozorovali) na Měsíci. To není překvapivé, protože Venuše má lávové tunely, které jsou větší a delší než ty pozorované na jiných planetách.

„Dostupná data nám umožňují potvrdit a změřit pouze část dutiny blízko povrchového otvoru. Analýza morfologie a výšky okolního terénu spolu s přítomností dalších prohlubní však podporuje hypotézu, že podpovrchové tunely se mohou rozprostírat v délce nejméně 45 kilometrů. K ověření této hypotézy a identifikaci dalších lávových tunelů budou zapotřebí nové snímky s vyšším rozlišením a data získaná radarovými systémy schopnými proniknout pod povrch. Výsledky této studie jsou proto velmi důležité pro budoucí mise k Venuši, jako je Envision Evropské kosmické agentury ESA a Veritas připravované NASA. Obě kosmické sondy ponesou pokročilé radarové systémy schopné pořídit snímky s vyšším rozlišením, což vědcům umožní podrobněji studovat malé povrchové prohlubně. Kromě toho ponese Envision i orbitální georadar (Subsurface Radar Sounder) schopný sondovat podpovrchové oblasti Venuše do hloubky několika set metrů a potenciálně detekovat tunely i bez povrchových otvorů. Náš objev proto představuje pouze začátek dlouhé a fascinující výzkumné činnosti,“ uzavírá Bruzzone.

Radarový snímek Venuše byl pořízen pomocí radaru sondy Magellan (Magellanův radarový systém – mozaika zleva v plném rozlišení) zobrazující několik řetězců lávových jam a identifikovaný světlík (skylight) označený jako Skylight A, který potenciálně umožňuje přístup k podpovrchové prázdné dutině. Bílá šipka označuje směr pohledu radarem.

Zdroj: https://pressroom.unitn.it/comunicato-stampa/evidence-subsurface-lava-tube-venus a https://scitechdaily.com/scientists-discover-a-giant-hidden-lava-tunnel-beneath-venus/

autor: František Martinek