Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.

Astronomové používající přístroj CARMENES (Calar Alto high-Resolution search for M dwarfs with Exoearths with Near-infrared and optical Échelle Spectrographs) na observatoři Calar Alto Observatory objevili jasný důkaz existence dvou potenciálně obyvatelných exoplanet obíhající kolem tzv. Teegardenovy hvězdy (Teegarden’s Star), nejjasnější a jedné z nejbližších mimořádně studených trpasličích hvězd v sousedství Slunce.
Teegardenova hvězda se nachází ve vzdálenosti 12,5 světelného roku, její poloha se promítá do souhvězdí Berana a je 24. nejbližší hvězdou od Slunce. Je rovněž známá jako GAT 1370 nebo SO 025300.5+165258; hvězdu objevil v roce 2003 astronom NASA Bonnard Teegarden se svými spolupracovníky.
Jedná se skutečně o trpasličí hvězdu: její hmotnost dosahuje zhruba 8 % hmotnosti Slunce a její průměr je 10× menší než u Slunce. Její povrchová teplota je asi 2 630 °C. Na to, že se jedná o hvězdu spektrální třídy M7 V, vykazuje relativně velmi nízkou aktivitu.
„Teegardenovu hvězdu jsme pozorovali tři roky, abychom objevili periodické změny v jejích radiálních rychlostech,“ říká astronom Mathias Zechmeister z Göttingen University. „Data zřetelně ukazují na přítomnost dvou exoplanet. Připomínají vnitřní planety ve Sluneční soustavě, jsou pouze nepatrně těžší než Země a kolem mateřské hvězdy obíhají v tzv. obyvatelné zóně.“
Tyto nově objevené exoplanety obíhající kolem Teegardenovy hvězdy nesou označení Teegarden b a Teegarden c. Jejich hmotnosti byly určeny minimálně na 1,05 a 1,1 hmotnosti Země a řadí se mezi několik doposud objevených planet s tak nízkou hmotností.
Obě planety obíhají uvnitř obyvatelné zóny jejich mateřské hvězdy, kde může voda na jejich povrchu existovat v kapalném stavu (pokud je přítomna), ačkoliv jedna z planet by potřebovala mít specifickou atmosféru, která by umožnila výskyt vody na jejím povrchu. Kolem mateřské hvězdy oběhnou jednou za 4,9, respektive 11,4 dne a krouží ve vzdálenosti 0,025 a 0,044 AU. Vnitřní planeta dostává od své hvězdy o 15 % záření více, než Země od Slunce.
Odhaduje se, že stáří této planetární soustavy je zhruba 8 miliard roků, což je téměř dvakrát více než v případě Sluneční soustavy.
„Mimochodem, během příštích několika desetiletí bude snadnější pro hypotetickou civilizaci na jedné z těchto planet detekovat Zemi než naopak,“ říkají astronomové. „Mezi roky 2044 až 2496 se bude Teegardenova hvězda nacházet v takové poloze vůči Sluneční soustavě, že její obyvatelé budou schopni detekovat Zemi použitím tzv. tranzitní metody a pozorovat, jak naše planeta přechází přímo přes sluneční disk.“
Článek informující o tomto objevu byl publikován v časopise Astronomy & Astrophysics (arXiv.org preprint).
Zdroj: http://www.sci-news.com/astronomy/teegardens-star-planets-07307.html
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí