Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.
Na připojeném obrázku jsou spirální galaxie zobrazené pomocí JWST, které rotují stejným směrem vzhledem k Mléčné dráze (červeně) a opačným směrem vzhledem k Mléčné dráze (modře). Počet galaxií rotujících v opačném směru vůči Mléčné dráze, jak jsou pozorovány ze Země, je mnohem vyšší.
Vesmírný teleskop Jamese Webba (JWST) za pouhé tři roky od svého vypuštění přinesl významné a bezprecedentní poznatky o vzdáleném vesmíru a nová studie vědce z Kansaské státní univerzity přináší jedno z nejjednodušších a nejzáhadnějších pozorování hlubokého vesmíru.
Podle výzkumu Liora Shamira, docenta informatiky na Carl R. Ice College of Engineering, se na snímcích hlubokého vesmíru pořízených pomocí dalekohledu James Webb Space Telescope v rámci průzkumu Advanced Deep Extragalactic Survey (JADES), naprostá většina galaxií otáčí stejným směrem. Asi dvě třetiny galaxií rotují ve směru hodinových ručiček, zatímco jen asi třetina galaxií rotuje proti směru hodinových ručiček.
Studie publikovaná v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society byla provedena u 263 galaxií v poli JADES, které byly dostatečně jasné, aby bylo možné určit směr jejich rotace.
„Analýza galaxií byla provedena kvantitativní analýzou jejich tvarů, ale rozdíl je tak zřejmý, že ho vidí každý, kdo se na snímek podívá,“ řekl Shamir. „K tomu, abyste viděli, že se čísla liší, nepotřebujete žádné speciální dovednosti nebo znalosti. Díky výkonu vesmírného dalekohledu Jamese Webba to může vidět každý.“
V náhodném směru vesmíru by měl být počet galaxií, které rotují jedním směrem, přibližně stejný jako počet galaxií, které rotují opačným směrem. Skutečnost, že JWST ukazuje, že většina galaxií rotuje stejným směrem, je proto neočekávaná.
„Stále není jasné, co je příčinou tohoto jevu, ale existují dvě hlavní možná vysvětlení,“ řekl Shamir. „Jedno vysvětlení je, že se vesmír zrodil jako rotující. Toto vysvětlení souhlasí s teoriemi, jako je kosmologie černých děr, která postuluje, že celý vesmír je vnitřkem černé díry. Pokud se však vesmír skutečně zrodil rotující, znamená to, že stávající teorie o vesmíru jsou neúplné.“
Země také obíhá kolem středu naší Galaxie a vzhledem k Dopplerovu posuvu vědci očekávají, že světlo přicházející z galaxií rotujících opačně, než se otáčí Země, je kvůli tomuto efektu obecně jasnější.
To by mohlo být dalším vysvětlením, proč jsou tyto galaxie v pozorování teleskopu nadměrně zastoupeny, řekl Shamir. Astronomové možná budou muset přehodnotit vliv rotační rychlosti Mléčné dráhy, která byla tradičně považována za příliš pomalou a zanedbatelnou ve srovnání s jinými galaxiemi, na jejich měření. „Pokud tomu tak skutečně je, budeme muset znovu kalibrovat naše měření vzdáleností v hlubokém vesmíru,“ řekl Shamir.
„Překalibrování měření vzdáleností může také vysvětlit několik dalších nevyřešených otázek v kosmologii, jako jsou rozdíly v rychlosti rozpínání vesmíru a velkých galaxií, které by podle dosavadních měření vzdáleností měly být starší než samotný vesmír,“ dodává Shamir.
Zdroj: https://phys.org/news/2025-03-puzzling-jwst-galaxies-deep-universe.html a https://www.smithsonianmag.com/smart-news/james-webb-space-telescope-reveals-that-most-galaxies-rotate-clockwise-180986224/
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí