Globální období hlubokého mrazu – Země jako sněhová koule

Nová studie potvrzuje, že dopady asteroidů uvedly v dávné minulosti do pohybu globální zalednění Země. Výzkumný tým pod vedením pracovníků Yale University se zapojil do debaty na téma „sněhová koule Země“ o možné příčině celoplanetárních událostí hlubokého zmrazení naší planety, ke kterým došlo v dávné minulosti.

Podle nové studie mohla být tato takzvaná „sněhová koule“ pozemského období, kdy byl povrch planety pokrytý ledem po tisíce nebo dokonce miliony let, náhle spuštěny velkými asteroidy, které narazily do Země.

Zjištění, která jsou podrobně popsána v časopise Science Advances, mohou odpovědět na otázku, která vědce po desetiletí trápila ohledně některých z nejdramatičtějších známých klimatických změn v historii Země. Kromě Yale University se studie účastnili vědci z University of Chicago a University of Vienna.

Klimatičtí modeláři od 60. let 20. století věděli, že pokud se Země dostatečně ochladí, vysoká odrazivost jejího sněhu a ledu by mohla iniciovat zpětnou vazbu, která by vytvořila více mořského ledu a nižší teploty, dokud by planeta nebyla zcela pokryta ledem. Takové podmínky nastaly nejméně dvakrát během neoproterozoické éry Země, před 720 až 635 miliony let.

Snahy vysvětlit, co iniciovalo tato období globálního zalednění, které vešly ve známost jako události „sněhové koule“, byly neprůkazné. Většina teorií se soustředila na představu, že skleníkové plyny v atmosféře nějak klesaly až do bodu, kdy začalo období „sněhové koule“.

„Rozhodli jsme se prozkoumat alternativní možnost,“ řekl vedoucí autor Minmin Fu, postdoktorand na katedře věd o Zemi a planetárních věd Filozofické a přírodovědecké fakulty v Yale. „Co když mimozemský dopad způsobil tento přechod změny klimatu velmi náhle?“

Pro studii použili vědci sofistikovaný klimatický model, který představuje atmosférickou a oceánskou cirkulaci, a také tvorbu mořského ledu za různých podmínek. Je to stejný typ klimatického modelu, který se používá k předpovídání budoucích klimatických scénářů.

V tomto případě vědci aplikovali svůj model na následky hypotetického úderu asteroidu ve čtyřech odlišných obdobích minulosti: předindustriální (před 150 lety), poslední ledovcové maximum (před 21 000 lety), období křídy (před 145 až 66 miliony let) a neoproterozoikum (před 1 miliardou až 542 miliony let).

Pro dva z teplejších klimatických scénářů (křídový a předindustriální) vědci zjistili, že je nepravděpodobné, že by úder asteroidu mohl vyvolat globální zalednění. Ale pro scénáře poslední glaciální maximum a neoproterozoikum, kdy teplota Země mohla být již dostatečně nízká na to, aby byla považována za dobu ledovou – úder asteroidu mohl uvrhnout Zemi do stavu globální „sněhové koule“.

„Nejvíce mě na našich výsledcích překvapilo, že za dostatečně chladných počátečních klimatických podmínek se po dopadu asteroidu může nad globálním oceánem během pouhého desetiletí vyvinout stav ‚sněhové koule,“ řekl spoluautor Alexey Fedorov. profesor oceánských a atmosférických věd na Fakultě umění a věd v Yale. „Do té doby by tloušťka mořského ledu na rovníku dosáhla asi 10 metrů.“

Pokud jde o šance na období „sněhové koule Země“ vyvolané asteroidy v nadcházejících letech, vědci uvedli, že je to nepravděpodobné – částečně kvůli oteplování způsobenému člověkem, které zahřálo planetu – i když jiné dopady by mohly být stejně ničivé.

Výzkum byl podpořen Flint Postdoctoral Fellowship at Yale a projektem ARCHANGE. Spoluautory studie jsou Dorian Abbot z University of Chicago a Christian Koeberl z University of Vienna.

Zdroj: https://news.yale.edu/2024/02/09/yale-joins-snowball-fight-over-global-deep-freeze-periods

autor: František Martinek