Poslední roky jsou na Hvězdárně Valašské Meziříčí ve znamení velkých změn v základní infrastruktuře celého areálu. Zatím většina změn probíhala tak trochu skrytě, ať už proto, že se jednalo o opravy či úpravy interiérů nebo proto, že byla skryta za hradbou stromů. První velkou změnou bylo vybudování nového objektu Kulturního a kreativního centra na ulici J. K. Tyla a nyní se dostáváme do další etapy, která je svou povahou velmi zřetelná. Jedná se o komplexní revitalizaci oplocení a areálu hvězdárny.
Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.
V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.

Nové fotografie pořízené nedávno pomocí Hubblova kosmického dalekohledu HST zachytily vzácnou událost – přechod tří největších Jupiterových měsíců přes pruhovanou tvář obří plynné planety. HST pořídil řadu snímků úkazu, který zachycuje v akci především tři měsíce: Europu, Callisto a Io.
Kolem planety Jupiter obíhají čtyři tzv. Galileovské měsíce pojmenované v 17. století na počest astronoma Galileo Galilei, který je objevil. Kolem planety oběhnou v intervalu od 2 do 17 dnů. Měsíce mohou být často spatřeny při přechodu přes kotouček planety Jupiter, kdy vrhají stíny na jeho vrstevnatou oblačnost. Nicméně spatřit najednou tři měsíce přecházející přes tvář Jupitera ve stejném okamžiku je výjimečné a dochází k tomu pouze jednou za deset až dvacet let.
Snímky vlevo ukazují pozorování z HST na počátku úkazu. Nejvíce vlevo je měsíc Callisto, vpravo pak měsíc Io. Stíny měsíců Callisto, Io a Europa leží v řadě zleva doprava. Samotný měsíc Europa není na prvním snímku zachycen. Jednotlivé měsíce a jejich stíny jsou na fotografiích dobře označeny.
Fotografie vpravo zachycují konec úkazu přibližně o 40 minut později. Europa vstupuje do záběru v levém dolním rohu a pomalu se pohybuje společně s měsícem Callisto. Mezitím Io – který obíhá podstatně blíže k Jupiteru, a tak se pohybuje mnohem rychleji – se přibližuje k východnímu (pravému) okraji planety. Zatímco pohybující se stín měsíce Callisto je jen obtížně pozorovatelný, stín měsíce Io se promítá na povrch Jupiteru při východním okraji a stín Europy vstupuje na západní okraj planety.
Měsíce planety Jupiter mají velmi charakteristické barvy. Hladký ledový povrchu Europy je žluto-bílý, měsíc Io má oranžový povrch pokrytý vulkanickou sírou a Callisto, který má jeden z nejstarších a nejvíce kráterovaných povrchů ve Sluneční soustavě, má nahnědlou barvu.
Fotografie Jupitera a jeho měsíců byly pořízeny kamerou WFC 3 (Wide Field Camera 3) ve viditelném světle dne 23. ledna 2015. Zatímco HST zachytil tyto měsíce ve vysoké ostrosti obrazu, úkaz byl pozorovatelný i malými astronomickými dalekohledy.
Zdroj: http://www.spacetelescope.org/news/heic1504/
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí