Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.

Na základě kombinace pozorování tří kosmických observatoří včetně Hubbleova kosmického teleskopu HST astronomové objevili měsíc obíhající kolem třetí největší trpasličí planety, jejíž název je 2007 OR10. Dvojice těles se nachází v mrazivém okraji Sluneční soustavy, v tzv. Kuiperově pásu, ve sféře ledových těles, které zde zbyly po vzniku Sluneční soustavy před 4,6 miliardami roků. Po započtení tohoto objevu má většina známých trpasličích planet o průměru větším než 965 km (600 mil) své průvodce. Tato tělesa umožňují porozumět tomu, jak se měsíce formovaly v mladé Sluneční soustavě.
Za drahou planety Neptun se nachází mrazivá a temná rozsáhlá oblast bezpočtu ledových těles zbylých po formování Sluneční soustavy před 4,6 miliardami roků. Existenci této oblasti pojmenované Kuiperův pás předpověděl v roce 1951 astronom Gerard Kuiper. Avšak trvalo další čtyři desetiletí, než astronomové potvrdili jeho existenci. Největší přítomná tělesa jsou označovány jako trpasličí planety, z nichž Pluto je největší. Pluto je ve skutečnosti tak velké, že bylo objeveno o 60 let dříve, než byla detekována první tělesa Kuiperova pásu. Avšak měsíce trpasličích planet jsou obtížně polapitelné. Například Plutův měsíc Charon byl objeven až koncem 70. let minulého století.
„Objev satelitů obíhajících kolem známých velkých trpasličích planet – s výjimkou Sedny – znamená, že se tato tělesa zformovala před miliardami roků, kdy vzájemné kolize těles musely být mnohem četnější, což omezuje vývojové modely,“ říká Csaba Kiss, Konkoly Observatory, Budapešť, Maďarsko. Csaba Kiss je hlavním autorem vědeckého článku oznamujícího objev měsíce. „Pokud takovéto kolize probíhaly s dostatečnou frekvencí, pak byl vznik těchto satelitů docela snadný.“
Astronomové objevili měsíc na archivních fotografiích trpasličí planety 2007 OR10 pořízených pomocí kamery Wide Field Camera 3 na palubě Hubbleova teleskopu. Pozorování trpasličí planety uskutečnil rovněž teleskop NASA s názvem Kepler Space Telescope, který astronomy jako první upozornil na možnost obíhajícího satelitu. Kepler odhalil, že 2007 OR10 pomalu rotuje v periodě 45 hodin. „Typické rotační periody pro tělesa Kuiperova pásu jsou kratší než 24 hodiny,“ říká Csaba Kiss. „Pustili jsme se do prohlídky archivu HST, protože dlouhá rotační perioda může být způsobena gravitačním vlivem obíhajícího měsíce. Při počátečním studiu snímků z Hubbleova teleskopu měsíc objeven nebyl, neboť je velmi slabý.“
Astronomové zaregistrovali měsíc na dvou různých fotografiích pořízených pomocí HST v uplynulých letech 2009 a 2010. Snímky ukazují, že měsíc je gravitačně svázán s trpasličí planetou 2007 OR10, protože se pohybuje společně s ní, což je vidět na pozadí hvězd. Nicméně dvě pozorování neposkytují ještě astronomům dostatečné informace k určení jeho dráhy.
Astronomové vypočítali průměry obou těles na základě pozorování v oboru dalekého infračerveného záření, která uskutečnila observatoř Herschel Space Observatory na základě měření tepelné emise obou vzdálených těles. Průměr trpasličí planety 2007 OR10 byl určen na 1 530 kilometrů, průměr měsíce se odhaduje na 240 až 400 kilometrů. Trpasličí planeta 2007 OR10, podobně jako Pluto, obíhá kolem Slunce po excentrické dráze, avšak v současné době se nachází třikrát dále od Slunce než Pluto.
2007 OR10 je členem exkluzivního klubu devíti trpasličích planet. Z těchto těles mají pouze Pluto a Eris větší průměr než 2007 OR10. V roce 2007 ji objevili astronomové Meg Schwamb, Mike Brown, and David Rabinowitz jako součást průzkumu za účelem pátrání po vzdálených tělesech Sluneční soustavy pomocí dalekohledu Samuel Oschin Telescope, Palomar Observatory, Kalifornie, jehož objektiv má průměr 1,22 metru.
Informace o objevu budou publikovány v časopise The Astrophysical Journal Letters.
Zdroj: http://hubblesite.org/news_release/news/2017-18
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí