Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.

Hubbleův vesmírný teleskop HST krouží kolem Země již 31 roků a při této příležitosti vědecký tým pro HST zveřejnil nádhernou fotografii jasné modré proměnné hvězdy AG Carinae. Hvězda zachycená na publikované fotografii je od Země vzdálená 20 000 světelných roků a její poloha se promítá do souhvězdí Lodního kýlu. Fotografie je složena ze dvou různých expozic pořízených ve viditelném světle a v oboru UV záření kamerou WFC3. Hubbleův teleskop dopravil na oběžnou dráhu kolem Země 24. 4. 1990 raketoplán Discovery při letu STS-31.
Stáří hvězdy bylo určeno na několik miliónů let, její předpokládaná doba existence leží mezi 5 až 6 milióny roků.
Hvězda AG Carinae je obklopena expandující obálkou plynů a prachu, která je tvarována intenzivními větry vanoucími z hvězdy. Mlhovina má průměr asi 5 světelných roků, což se rovná zhruba vzdálenosti mezi Sluncem a nejbližším hvězdným systémem Alfa Centauri.
Rozlehlá struktura byla vytvořena před několika tisíci roků v důsledku jedné nebo více obřích erupcí. Vnější vrstvy hvězdy AG Carinae byly odfouknuty do okolního prostoru, přičemž došlo k „vysídlení“ materiálu dosahujícího hmotnosti zhruba 10krát větší než činí hmotnost Slunce. Tyto výbuchy jsou typické v životě vzácného typu hvězd nazvaných Luminous Blue Variable (LBV) – tedy svítící modré proměnné.
Tyto hvězdy mají dvojí charakter. Vypadají, že strávily roky v relativně klidném stavu a následně explodují v mohutném výbuchu, během kterého se jejich svítivost zvyšuje – často až o mimořádný počet magnitud.
Podle odhadů může být AG Carinae více než 70krát hmotnější než naše Slunce a svítí s oslepující jasností jednoho miliónu Sluncí.
Větší výbuchy jako ten, při kterém vznikla utvářená mlhovina viditelná na publikovaném snímku, se vyskytují několikrát v průběhu života hvězd typu LBV. Hvězdy tohoto typu jsou velmi vzácné: je jich známo méně než 50 v galaxiích v místní skupině sousedních hvězdných ostrovů.
V této fázi tráví tyto hvězdy desítky tisíc roků, což je pouhé mrknutí oka v kosmickém měřítku času. Někteří astronomové předpokládají, že konec jejich života nastane v kolosálním výbuchu supernovy, jímž obohatí vesmír o chemické prvky těžší než železo.
Zdroj: http://www.sci-news.com/astronomy/hubble-image-ag-carinae-09587.html
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí