HST oslavil 32. narozeniny fotografií kompaktní skupiny galaxií

Tato malá skupina galaxií pojmenovaná Hickson Compact Group 40 (známá též jako Arp 321) obsahuje tři spirální galaxie, jednu eliptickou a jednu čočkovou galaxii. Zhruba ve vzdálenosti jedné miliardy světelných roků je čeká časem srážka a splynutí v jeden objekt za vytvoření obří eliptické galaxie. V rámci svých 32. narozenin Hubbleův vesmírný teleskop HST zachytil tyto galaxie ve velmi nestandardním okamžiku v jejich životě, jak se navzájem k sobě přibližují a pokračují ve svém tanci, avšak zatím se nacházejí před splynutím.

Nicméně více než 100 takových kompaktních kup galaxií bylo katalogizováno při průzkumech oblohy během uplynulých několika dekád. Hickson Compact Group 40 (HCG 40) je jedním z nejhustějších podobných uskupení.

Z pozorování vyplývá, že takovéto skupiny mohly být mnohem početnější v raném vesmíru a poskytovaly „palivo“ pro pohon černých děr známých jako kvazary, jejichž světlo z přehřátého nahuštěného materiálu se šíří napříč vesmírem.

Studium detailů galaxií v blízkých skupinách, jako je tato, pomůže astronomům roztřídit, kdy a kde se galaxie navzájem shromáždily, a jak jsou seskupeny. Členové skupiny galaxií HCG 40 jsou pozoruhodně izolované v jejich vlastní malé části vesmíru, jejíž poloha se promítá do souhvězdí Hydry.

Jednou z možností je, že zde existuje mnoho temné hmoty přidružené s těmito galaxiemi. Jestliže se dostanou blízko sebe, temná hmota může vytvářet uvnitř velká oblaka, která galaxie obíhají. Jak se galaxie prodírají skrz temnou hmotu, pociťují vliv třecí síly, která je důsledkem jejich gravitačního vlivu.

To zpomaluje jejich pohyb a vede ke ztrátě energie galaxií, takže se začnou navzájem přibližovat k sobě. Proto tedy tato momentka zachytila galaxie ve velmi speciálním okamžiku jejich života. Během zhruba jedné miliardy roků budou nakonec navzájem kolidovat a splynou za vytvoření samostatné obří eliptické galaxie.

Astronomové studovali skupinu galaxií HCG 40 nejen ve viditelném světle, ale i v oboru rádiového záření, infračerveného světla a v oblasti rentgenových vlnových délek. Téměř všechny galaxie mají ve svém jádru kompaktní rádiový zdroj, který může být důkazem pro přítomnost supermasivní černé díry.

Pozorování v oboru paprsků X ukazují, že galaxie gravitačně interagovaly, což dokazuje přítomnost velkého množství horkého plynu mezi nimi. Pozorování v oboru infračerveného záření prozradila klíč k odhadu rychlosti formování nových hvězd.

„Vzpomínám si na průzkum oblohy a pořekadlo ´wow, podívej se na to!´“ říká Paul Hickson, astronom na University of British Columbia, který znovu objevil skupinu galaxií HCG 40 při prohledávání souboru pekuliárních galaxií, který poprvé publikoval Halton Arp v roce 1966.

Hubbleův vesmírný teleskop HST byl vypuštěn na oběžnou dráhu kolem Země 24. dubna 1990 (tedy před 32 roky) na palubě raketoplánu Discovery v rámci mise STS-31. Na palubě raketoplánu byla posádka ve složení Loren J. Shriver, Charles F. Bolden, Stewen A. Hawley, Bruce McCandless a Kathryn D. Sullivanová.

Zdroj: http://www.sci-news.com/astronomy/hubbles-32nd-birthday-image-10729.html

autor: František Martinek