Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.

Astronomové informovali, že Hubblův kosmický dalekohled HST je nyní observatoří, která podstoupila „omlazovací kůru“. Po několikatýdenních prověrkách byly publikovány první snímky, na jejichž pořízení se podílely čtyři ze šesti vědeckých přístrojů na palubě HST.
Obrázek v úvodu článku představuje nové barevné pohledy v podobě snímků na různých vlnových délkách, které zachycují galaxie, hustou kulovou hvězdokupu, tajuplné „sloupy stvoření“ či mlhovinu „Motýlek“. Soustava nových přístrojů na HST umožňuje studovat vesmír napříč širokým spektrem elektromagnetického záření – od ultrafialového světla až po oblast blízkého infračerveného záření. Kromě toho astronomové uvolnili spektroskopická pozorování, která studovala záření, přicházející ze vzdáleností několika miliard světelných let, díky čemuž vědci mohou zkoumat strukturu vesmíru a mapovat rozložení chemických prvků, které jsou mj. základními složkami pozemského života.
„Toto je okamžik nového začátku pro Hubblův kosmický dalekohled,“ říká Ed Weiler (Science Mission Directorate, NASA Headquarters, Washington). „Teleskop podstoupil omlazovací kůru a nyní je podstatně výkonnější než kdykoliv předtím. Je dobře vyzbrojen a připraven pro výzkum v průběhu dalších deseti let.“
Nové přístroje jsou mnohem citlivější, a proto budou pozorování z HST výrazně kvalitnější. Přístroje jsou schopny komplexního pozorování za mnohem kratší časový úsek, než tomu bylo u předcházející generace kamer. Dnešní astronomie z HST bude podstatně výkonnější, než tomu bulo kdykoliv předtím.
„Už se nemusíme strachovat, jak dopadnou první snímky pořízené pomocí nové kamery Wide Field Camera 3 (WFC3), opravené kamery Advanced Camera for Surveys (ACS), či jak budou vypadat první spektra, pořízená přístroji Cosmic Origins Spectrograph (COS) či Space Telescope Imaging Spectrograph (STIS),“ říká Keith Noll, vedoucí týmu Space Telescope Science Institute v Baltimore, který plánoval provedení prvních pozorování. „Cílové objekty jsme vybrali za účelem předvedení velkého rozsahu schopností naší opravené kosmické observatoře.“
Tyto výsledky jsou přesvědčivým důkazem úspěchu servisní mise raketoplánu STS-125 z května letošního roku, která přivedla kosmickou observatoř na vrchol jejího vědeckého výzkumu. Dva nové přístroje byly na HST nainstalovány – WFC3 a COS, další dva – ACS a STIS – byly opraveny na palubě raketoplánu. Odborníci rovněž oznámili, že spektrometr Near Infrared Camera and Multi-Object Spectrometer (NICMOS) byl převeden do operačního stavu po třech měsících kalibrací a zkoušek.
Během posledních tří měsíců technici a inženýři Space Telescope Science Institute a Goddard Space Center zaostřovali, prověřovali a kalibrovali jednotlivé přístroje. HST je nyní nejkomplexnější kosmickou observatoří, jaká kdy byla vypuštěna. Astronauti provedli při servisní misi doslova „velkou chirurgii“ na jednotlivých systémech 19 let staré observatoře. Fáze zkoušek a kalibrací byla nakrátko přerušena 23. července 2009, kdy HST pozoroval planetu Jupiter následně po kolizi s neočekávanou kometou.
HST nyní zahajuje fázi komplexních vědeckých pozorování. Požadavky na pozorovací čas budou jistě velmi četné. Pozorování budou pokrývat rozsah od studia objektů Kuiperova pásu na vnějším okraji naší Sluneční soustavy až po výzkum vzniku planet v okolí jiných hvězd než Slunce a zjišťování složení a struktury atmosfér exoplanet. Jsou zde rovněž ambiciózní plány zahrnující pořízení vůbec nejhlubšího portrétu vesmíru v oboru blízkého infračerveného záření k odhalení doposud nepozorovaných mladých galaxií, které existovaly, když stáří vesmíru nebylo ještě ani 500 miliónů roků.
Jednotlivé nové snímky si můžete ve velkém rozlišení prohlédnout na adrese: http://hubblesite.org/newscenter/archive/releases/2009/25/image/a/
Zdroj: http://www.hubblesite.org/newscenter/archive/releases/2009/25/full/
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí