Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.

Kulové hvězdokupy poskytují jeden z nejvíce působivých pohledů na noční oblohu. Tyto třpytivé koule obsahují stovky tisíc hvězd a nacházejí se převážně na periferii galaxií. Naše Galaxie – Mléčná dráha – obsahuje více než 150 kulových hvězdokup. Jednu z nich s názvem NGC 362 vidíme na fotografii, která byla pořízena pomocí Hubbleova kosmického teleskopu HST (NASA/ESA). Je to jedna z výjimečných kulových hvězdokup.
V průběhu života hvězd dochází v jejich nitrech k jaderné fúzi chemických prvků, přičemž se vytvářejí stále těžší a těžší prvky – v astronomii označované jako kovy. Když tyto hvězdy umírají, zaplavují okolní prostředí materiálem vzniklým v průběhu jejich života, čímž obohacují mezihvězdný prostor o tyto tzv. kovy. Hvězdy, které vznikly později, proto obsahují větší množství kovů než jejich starší předchůdkyně.
Na základě studia různých chemických prvků přítomných v jednotlivých hvězdách hvězdokupy NGC 362 astronomové zjistili, že se „chlubí“ neočekávaně vysokým obsahem kovů, což naznačuje, že je mladší, než se očekávalo. Hvězdy v kulové hvězdokupě NGC 362 mají v průměru vyšší metalicitu (obsah kovů) než hvězdy ve většině kulových hvězdokup. Z toho vyplývá, že NGC 362 je relativně mladou hvězdokupou, její věk se pohybuje mezi 10 a 11 miliardami roků. Pro zajímavost: stáří naší Galaxie (Mléčné dráhy) bylo odhadnuto na více než 13 miliard roků.
Publikovaný snímek, na kterém jsou zachyceny jednotlivé hvězdy kulové hvězdokupy NGC 362, byl pořízen pomocí kamery Advanced Camera for Surveys (ACS) na palubě Hubbleova kosmického teleskopu HST.
Kulové hvězdokupy jsou kulovité koncentrace hvězd, jejichž průměry se pohybují řádově v desítkách světelných let a které obsahují statisíce až miliony stálic. Kulové hvězdokupy jsou staré nejméně 10 miliard let. Pravděpodobně vznikly v době, kdy se galaxie právě vytvářely. Jsou rozptýleny ve sférickém halu obklopujícím naší Galaxii. Jejich oběžná doba kolem středu Mléčné dráhy se pohybuje řádově ve stovkách milionů let. Obdobné kulové hvězdokupy byly objeveny i u jiných galaxií.
Kulová hvězdokupa NGC 362 (též Caldwell 104) se nachází v souhvězdí Tukana na jižní polokouli. Objevil ji 1. 8. 1826 James Dunlop. Na tmavé obloze je viditelná i pouhým okem, avšak působivý pohled na ni je až v dalekohledu. Obsahuje rovněž spoustu dvojhvězd a výjimečně husté jádro o průměru 13 světelných roků. Její dráha je velmi excentrická a přivádí ji do vzdálenosti 3 260 světelných roků od středu naší Galaxie.
Zdroj: http://spacetelescope.org/images/potw1643a/ a https://en.wikipedia.org/wiki/NGC_362
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí