Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.
V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.

Různé jevy napříč vesmírem emitují záření v celém rozsahu elektromagnetického spektra – od gama paprsků o vysokých energiích na jedné straně, které vzniká při nejenergetičtějších procesech v kosmu, až po mikrovlny a rádiové záření o nízkých energiích na straně druhé.
Mikrovlny, velmi stejnorodé záření, které může ohřát váš oběd či večeři, jsou vytvářeny četnými astrofyzikálními zdroji včetně silných zářičů známých jako masery (jakési mikrovlnné lasery), a dokonce silnějšími zářiči s poněkud drsnějším označením megamasery mající zdroj v centrech některých galaxií. Zejména intenzivní a svítivá galaktická centra jsou známa jako aktivní galaktická jádra. Podle názoru astronomů jsou poháněna přítomností superhmotných černých děr, které přitahují okolní hmotu k sobě a vyvrhují jasné výtrysky (jety) v podobě hmoty a záření.
Dvojice galaxií na publikovaném snímku vyfotografovaná prostřednictvím Hubbleova kosmického dalekohledu HST (NASA/ESA) byla pojmenována MCG+01-38-004 (na snímku nahoře, lehce zbarvená do červena) a MCG+01-38-005 (na snímku dole, lehce zbarvená do modra). Galaxie MCG+01-38-005 (známá též jako NGC 5765B) je zvláštním typem tzv. megamaseru; aktivní jádro galaxie vyzařuje obrovské množství energie, která stimuluje oblaka vody v jejím okolí. Jednotlivé atomy vodíku a kyslíku tvořící vodu jsou schopny absorbovat část této energie a vyzářit ji zpět na určitých vlnových délkách, z nichž část spadá do oblasti mikrovln neviditelných pro Hubbleův teleskop, ale pozorovatelných dalekohledy citlivými právě na tuto oblast elektromagnetického spektra. MCG+01-38-005 je také známa jako vodní megamaser.
Astronomové mohou využívat takovéto objekty ke studiu základních vlastností vesmíru. Mikrovlnná emise MCG+01-38-005 byla například využita k výpočtu vybraných hodnot k určení Hubbleovy konstanty a ke změření rychlosti, jakou se vesmír rozpíná. Tato konstanta je pojmenována na počest astronoma Edwina Hubblea, jehož pozorování byla důležitá pro objev rozpínání vesmíru a následně po něm byl pojmenován nejznámější kosmický teleskop.
Zdroj: https://www.nasa.gov/image-feature/goddard/2017/hubbles-megamaser-galaxy
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí