Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.

Publikovaný snímek komety C/2012 S1 (ISON) pořídil Hubblův kosmický dalekohled HST dne 10. dubna 2013, kdy se kometa nacházela nepatrně blíže ke Slunci než dráha planety Jupiter. Od Slunce kometu dělilo 621 miliónů kilometrů a od Země byla vzdálena 634 miliónů kilometrů. Kometa se blíží k Zemi i ke Slunci, kolem kterého prolétne v listopadu 2013.
Dokonce i v této velké vzdálenosti je kometa již aktivní. Slabé sluneční záření zahřívá povrch kometárního jádra, čímž dochází k sublimaci těkavých látek. Detailní analýza prachu, soustředěného v kómě obklopující tuhé ledové jádro, odhalila výrazné výtrysky (jety) vyvrhovaných prachových částic z povrchu jádra na straně, která je právě přivrácena ke Slunci.
Předběžná měření na základě pozorování z HST naznačují, že jádro komety ISON nemá větší průměr než 5 či 6 km. To je pozoruhodně málo vzhledem k vysoké úrovni její aktivity doposud pozorované u této komety. Astronomové využili pořízené snímky k určení intenzity kometární aktivity a k vymezení velikosti jádra komety, aby se pokusili předpovědět její aktivitu v okamžiku, kdy bude prolétávat ve vzdálenosti 1 130 000 km nad viditelným povrchem Slunce. K největšímu přiblížení komety ISON ke Slunci dojde 28. listopadu 2013.
Prachová kóma v okolí jádra komety (označovaná též jako hlava komety) má v současné době průměr přibližně 5 000 km. Prachový ohon komety se táhne do vzdálenosti 92 000 km (na snímku mimo zorné pole kamery WFC3/UVIS na palubě HST).
V současné době probíhají mnohem podrobnější analýzy za účelem zpřesnění těchto měření a předpovědi pravděpodobného průběhu těsného průletu komety v blízkosti Slunce.
Publikovaná fotografie byla pořízena ve viditelném světle pomocí kamery Wide Camera Field 3 na palubě Hubblova kosmického dalekohledu. Snímek je počítačově upraven ve falešných barvách – modrá barva byla zvolena ke zvýšení detailů ve struktuře atmosféry v okolí jádra komety.
Další fotografie se zvýšeným kontrastem byla upravena za účelem odhalení jemné struktury v oblasti vnitřní kómy komety ISON. Na tomto počítačově upraveném snímku je model kómy, ve kterém je postupně snižována její jasnost v závislosti na vzdálenosti od jádra tak, jak je to očekáváno u komety, která uvolňuje prachové částice rovnoměrně z celého povrchu.
Kóma komety ISON vykazuje zvýšený počet prachových částic uvolňovaných na denní straně poměrně malého jádra. Tyto informace jsou neocenitelné pro určení vzniku, vývoje a rotace tuhého jádra komety ISON.
Zdroj: http://hubblesite.org/newscenter/archive/releases/2013/14/
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí