Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
V prvním prázdninovém týdnu si vám dovoluji nabídnout malé ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu, které již řadu let působí na naší hvězdárně.
Stát se vystudovaným astronomem nebo astrofyzikem bylo na počátku vzniku hvězdáren v 50. letech spíše snem než realitou. Veřejný vzdělávací systém tehdy nabízel pouze dvě cesty, jak se k astronomii či astrofyzice přiblížit – ani jedna z nich však nebyla příliš vhodná pro praktickou práci na hvězdárně."
NASA zveřejnila nádherný ultrafialový snímek plynného obra – planety Jupiter, který pořídil Hubbleův vesmírný dalekohled HST. „Tento pohled na plynnou obří planetu, zveřejněný na počest toho, že se Jupiter dostal do opozice, ke které dochází, když jsou planeta a Slunce na opačných stranách oblohy, zahrnuje mimo jiné ikonickou, masivní bouři zvanou Velká rudá skvrna,“ uvedli astronomové z týmu HST. Při průměru necelých 16 000 km je Velká rudá skvrna 1,3krát větší než průměr Země.
Její načervenalá barva je pravděpodobně produktem chemických látek, které byly rozloženy slunečním ultrafialovým světlem v horní atmosféře plynného obra. Bouře se může pochlubit rychlostí větru až 500 km/h a je dostatečně silná, aby roztrhala menší bouře, které se do ní dostanou. Je sledována od roku 1830 a existuje možná více než 350 let. V poslední době je pozorováno, že se zmenšuje.
„Přestože se bouře lidskému oku jeví jako červená, na tomto ultrafialovém snímku z HST se zdá tmavší, protože částice oparu ve vysokých výškách absorbují světlo na těchto vlnových délkách,“ uvedli vědci. „Načervenalé zvlněné polární opary absorbují o něco méně tohoto světla kvůli rozdílům ve velikosti částic, složení nebo výšce.“
Data použitá k vytvoření tohoto ultrafialového snímku jsou součástí programu HST, který se zabýval Jupiterovým bouřkovým systémem. Vědci plánují zmapovat hlubinná mračna pomocí dat z HST k definování 3D struktur mraků v atmosféře Jupitera.
„Hubbleův teleskop má dlouhou historii pozorování vnějších planet,“ poznamenali astronomové. „Od dopadů komety Shoemaker-Levy 9 až po studium Jupiterových bouří, desítky let dlouhá kariéra HST a jedinečný výhled poskytují astronomům cenná data pro zmapování vývoje této dynamické planety.“
Nový snímek Jupitera byl vytvořen ze samostatných expozic pořízených v ultrafialové oblasti spektra pomocí Hubbleovy kamery Wide Field Camera 3 (WFC3).
„Toto je snímek ve falešných barvách, protože lidské oko nemůže detekovat ultrafialové světlo,“ vysvětlili astronomové. „Proto byly snímkům přiřazeny barvy ve spektru viditelného světla, každý pořízený jiným ultrafialovým filtrem. V tomto případě jsou přiřazeny následující barvy pro jednotlivé filtry: modrá (F225W), zelená (F275W) a červená (F343N).“
Zdroj: https://www.sci.news/astronomy/hubble-ultraviolet-image-jupiter-12418.html
autor: František Martinek