Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
Zřizovatelem organizace je
   


10.09.2026
Letní putování vesmírem 2026

Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.

26.08.2026
Částečné zatmění Měsíce nad ValMezem v pátek 28. 8. 2026 ráno

V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.

17.07.2026
Víkend s nanosatelity

O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice.  Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Hvězdokupa s tajemstvím

Hvězdokupa s tajemstvím

12.09.2012

ESO 035/12 tisková zpráva

Nový snímek pořízený na observatoři La Silla v Chile zachycuje úchvatnou hvězdokupu M 4 (Messier 4). Tento kulový útvar tvořený desítkami tisíc starých hvězd patří k nejbližším a zároveň nejvíce zkoumaným kulovým hvězdokupám. Nedávné práce odhalily, že jedna z hvězd patřících k této hvězdokupě má poněkud zvláštní neočekávané vlastnosti. Zdá se, jako by znala tajemství věčného mládí.

Kolem naší Galaxie krouží více jak 150 kulových hvězdokup, jejichž původ leží ve vzdálené minulosti vesmíru (eso1141). Jednou z nejbližších je hvězdokupa označovaná M 4 (nebo NGC 6121), kterou naleznete v souhvězdí Štíra. Tento jasný objekt je možné pozorovat pomocí binokulárů poblíž jasné červené hvězdy Antares. Jen o málo větší amatérský dalekohled v ní odhalí jednotlivé hvězdy.  

Tento nový snímek byl pořízen kamerou WFI a dalekohledem MPG/ESO o průměru primárního zrcadla 2,2 m na observatoři ESO/La Silla v Chile. Odhaluje mnohem větší množství hvězd a zachycuje hvězdokupu na bohatém pozadí Mléčné dráhy.

Astronomové prostudovali mnoho jednotlivých hvězd této hvězdokupy pomocí přístrojů na dalekohledu ESO/VLT. Rozkladem světla hvězd na základní složky je možné zkoumat jejich chemické složení, a také stáří.

Nové výsledky získané pro stálice z hvězdokupy M4 jsou však překvapivé. Hvězdy v kulových hvězdokupách jsou staré, a proto se neočekává, že by byly bohaté na těžší chemické prvky [1]. To bylo také pozorováno. Ale u jedné z hvězd sledovaných v rámci nedávné studie byl objevem mnohem vyšší obsah vzácného prvku lithia, než se očekávalo. Jeho původ je záhadou. Obvykle je totiž lithium zničeno během miliard let života hvězdy. Zdá se ale, že tato jediná hvězda mezi tisíci zná tajemství věčného mládí. Buď si nějakým způsobem udržela původní obsah lithia, a nebo našla způsob, jak se obohatit novým, čerstvě vyrobeným lithiem.

Snímek získaný pomocí kamery WFI poskytuje širokoúhlý pohled na kupu a její okolí. Doplňující a ještě detailnější pohled na centrální oblast této hvězdokupy získal dalekohled HST (NASA/ESA) z oběžné dráhy. Také tento snímek byl zveřejněn tento týden v rámci pravidelného seriálu snímků ‚Hubble Picture of the Week‘.

 

Zdroj:

 

Poznámky

[1] Většina chemických prvků těžších než hélium byla vytvořena ve hvězdách v závěrečné fázi jejich života a postupně se smíchala s mezihvězdnou hmotou. Obohacený materiál se následně uplatnil při tvorbě následujících generací hvězd. Výsledkem je, že velmi staré hvězdy, jako ty v kulových hvězdokupách, které vznikly před podstatným obohacením materiálu těžšími prvky, mají velmi nízký obsah těchto prvků ve srovnání s hvězdami, například podobnými Slunci, které se zformovaly později.  

 

Další informace

V roce 2012 slavíme 50. výročí založení ESO. ESO (Evropská jižní observatoř) je hlavní mezinárodní astronomickou organizací Evropy a patří k nejproduktivnějším astronomickým observatořím světa. Je podporována 15 členskými státy, kterými jsou: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních astronomických zařízení, která umožní významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli při propagaci a organizaci mezinárodní spolupráce na poli astronomického výzkumu. ESO v současnosti provozuje tři observatoře světově úrovně: La Silla, Paranal a Chajnantor, které se nacházejí na poušti Atacama v Chile. Na Paranalu se nachází VLT (Very Large Telescope = Velmi velký dalekohled) – nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle a VISTA, největší přehlídkový dalekohled pro infračervenou oblast na světě. Zároveň je ESO evropským zástupcem největšího astronomického projektu všech dob – teleskopu ALMA budovaného na planině Chajnantor. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 39 metrů. Měl by pracovat v infračerveném i viditelném oboru záření a stane se největším dalekohledem světa.

 

Odkazy

 

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Richard Hook; ESO, La Silla, Paranal, E-ELT & Survey Telescopes Press Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1235. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.


   

Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz