Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.


Tento nový snímek plný barev z 2.2 metrového dalekohledu MPG/ESO pracujícího na observatoři La Silla v Chile nám ukazuje otevřenou hvězdokupu NGC 3590. Hvězdy jasně září na popředí dramatické scenérie temných skvrn prachu a barevných oblaků zářícího plynu. Toto malé hvězdné seskupení poskytuje astronomům vodítko, jak se tvoří a vyvíjí hvězdy a také poskytuje informace nutné k poznání struktury spirálních ramen naší Galaxie.
NGC 3590 je malá otevřená hvězdokupa, která se nachází v souhvězdí Lodní kýl (lat. Carina, dříve součást souhvězdí Loď Argo). Od Země je vzdálená přibližně 7500 světelných let. Je to seskupení několika desítek hvězd, které jsou navzájem slabě vázány gravitační silou a jejichž stáří je odhadováno na 35 miliónů roků.
Tato hvězdokupa není jen pěkná, ale hlavně je velmi užitečná pro astronomy. Při jejím výzkumu – a stejně tak při výzkumu dalších hvězdokup v okolí – mohou astronomové prozkoumat vlastnosti spirálního disku naší Galaxie . NGC 3590 se nachází v jednom ze spirálních ramen, na které máme z naší pozice v Galaxii nejlepší výhled: ve spirálním rameni „Lodní kýl“.
Naše Galaxie má množství spirálních ramen, což jsou vlastně dlouhé zakřivené proudy plynu a hvězd, táhnoucí se z galaktického centra. Dvě hlavní spirální na hvězdy bohatá ramena a také dvě malá ramena s menším počtem hvězd jsou pojmenována po souhvězdích, ve kterých se nachází nejnápadnější část těchto útvarů. Spirální rameno „Lodní kýl“ je vidět ze Země jako část noční oblohy s velkým množstvím hvězd.
Název tohoto ramene, tedy „Carina“ neboli „Lodní kýl“ je vlastně docela vhodný. Spirální ramena jsou „hustotními vlnami“ plynu a hvězd, které jsou hnány galaktickým diskem a způsobují mohutné epizody vzniku nových hvězd, aby na místě zanechaly hvězdná seskupení podobná otevřené hvězdokupě NGC 3590. Objevem takto mladých hvězd, jako jsou ty ve hvězdokupě NGC 3590, a jejich pozorováním, je možné určit vzdálenosti různých částí daného spirálního ramene, což nám pomáhá zpřesňovat informace o jeho struktuře.
Typické otevřené hvězdokupy mohou obsahovat od několika desítek až po několik tisíc hvězd a poskytují tedy astronomům cenné informace o vývoji hvězd. Hvězdy v otevřené hvězdokupě, jako je NGC 3590, vznikly ve stejném čase a ze stejného oblaku plynu a jsou tudíž skvělými testovacími místy pro teorie vzniku a vývoje hvězd.
Snímek pořízený kamerou WFI (Wide Field Imager) umístěnou na 2.2 metrovém dalekohledu MPG/ESO na observatoři La Silla zachycuje otevřenou hvězdokupu a také oblaky plynů, které ji obklopují. Oblaky svítí v oranžových a červených odstínech díky záření blízkých horkých hvězd. Kamera WFI má velké zorné pole, tudíž je na snímku zachyceno obrovské množství hvězd v pozadí.
K získání tohoto snímku bylo pořízeno několik dílčích snímků s využitím řady filtrů k zachycení různých barev scenérie. Snímek byl vytvořen kombinací snímků pořízených ve viditelné a infračervené části spektra a také speciálním filtrem, který propouští pouze záření na vlnové délce ionizovaného vodíku.
Další informace
ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy a v současnosti nejproduktivnější pozemní astronomická observatoř. ESO podporuje celkem 15 členských zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a úspěšný chod výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také vedoucí úlohu při podpoře a organizaci spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal provozuje Velmi velký teleskop (VLT), což je nejvyspělejší astronomická observatoř pro viditelnou oblast světla, a také dva další přehlídkové teleskopy. VISTA pracuje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým dalekohledem na světě, dalekohled VST (VLT Survey Telescope) je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy výhradně ve viditelné části spektra. ESO je evropským partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Pro viditelnou a blízkou infračervenou oblast ESO rovněž plánuje nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope) s primárním zrcadlem o průměru 39 metrů, který se stane „největším okem do vesmíru“.
Kontakty
Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz
Sylvie Gorková; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz
Richard Hook; ESO, Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org
Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1416. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí