V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.
Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
Jak dávné srážky vysvětlují současné oběžné dráhy planet
26.11.2024
Credit: NASA/Jet Propulsion Laboratory-Caltech
Podle nového výzkumu došlo k migraci obřích planet Sluneční soustavy – Jupiteru, Saturnu, Uranu a Neptunu – na jejich současné dráhy v období 60 až 100 milionů let po vzniku Sluneční soustavy. Tato zjištění, získaná na základě analýzy enstatitových chondritů s nízkým obsahem železa (EL) a asteroidů rodiny Athor, nabízejí nový pohled na vývoj Sluneční soustavy. Mohou také vrhnout nové světlo na podmínky, které vedly ke vzniku pozemského Měsíce.
Původně se obří planety zformovaly blíže ke Slunci a později se během období orbitální nestability přesunuly do svých současných vzdálenějších poloh. Přesné načasování této nestability bylo obtížné určit, ale dřívější odhady hovořily o horní hranici méně než 100 milionů let po vzniku Sluneční soustavy. Pro upřesnění této časové osy studovala Chrysa Avdellidouová se svým týmem úlomky planetek z rodiny Athor, které vznikly katastrofickou destrukcí progenitorové planetky přibližně před 3 miliardami let.
Vědci navrhli, že implantace materiálu z této srážky do hlavního pásu asteroidů Sluneční soustavy by mohla pomoci datovat období orbitální nestability. Pomocí modelů termochronometrů, simulací orbitální dynamiky a dat o meteoritech tým identifikoval souvislost mezi chondritovými meteority EL a asteroidy rodiny Athor. Tato souvislost naznačuje, že materiál byl implantován do pásu asteroidů více než 60 milionů let po začátku formování Sluneční soustavy, čímž byla stanovena dolní hranice pro dobu migrace obřích planet.
Studie dále upozorňuje na možnou souvislost mezi tímto obdobím nestability oběžné dráhy a obřím nárazem, který vedl k vytvoření pozemského Měsíce. Vědci předpokládají, že obě události se odehrály ve stejném časovém rozmezí, tedy 60 až 100 milionů let po vzniku Sluneční soustavy, což naznačuje, že mohou být vzájemně propojeny.
Zdroj: https://scitechdaily.com/how-ancient-collisions-explain-current-planetary-orbits/ a https://scitechdaily.com/when-giants-moved-tracing-planetary-shifts-that-formed-the-moon/
autor: František Martinek
Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz